Úvod letošního šampionátu atypicky odstartoval pod umělým osvětlením.

Pomohly vám v Kataru předcházející třídenní testy?
„Byly hodně únavné. Jezdit tři noci za sebou po šesti hodinách je ubíjející. Jinak si ale myslím, že testy se mi povedly. Osvětlená dráha vypadala jako ve dne, zpočátku trochu vadily na některých místech stíny, ale zvykl jsem si.“

Potom už přišly na řadu oficiální tréninky a kvalifikace. Ty nepatří k vašim zrovna nejsilnějším zbraním…
„Všichni jsme byli nacpaní v krátkých časových rozdílech. Být o půl vteřiny rychlejší, mohl jsem být v kvalifikací pátý, kdybych jel naopak o půl vteřiny pomaleji, spadl bych třeba na čtrnácté místo. Nakonec jsem stál na roštu jedenáctý, což patřilo k mým vydařenějším výsledkům.“

Co byste řekl k závodu, který se zpočátku vyvíjel pro vás trochu neslaně nemastně?
„Extra start jsem neměl, ale myslím, že byl solidní. První tři kola se mi nepovedla, příště si musím v první fázi závodu počínat mnohem dravěji. Loni to šlo, tak snad to zase bude dobré.“

V dalším průběhu jste vytvořil s Lukášem Peškem český tandem …
„Lukáš měl přede mnou už velký náskok, naštěstí jsem ho dohnal a po jednom kole v závěsu jsem ho i předjel.“

Zaregistroval jste Peškův pád?
„Z boxu mi na tabuli najednou ukázali, že mám pětivteřinový náskok. Nevěděl jsem, jestli Lukáš spadl nebo odstoupil, akorát mi bylo jasné, že za mnou už není.“

Spadl vám kámen ze srdce?
„Určitě ne, do konce závodu ještě scházelo hodně kol. Věděl jsem, že za mnou je zkušený Locatelli, a tak jsem se snažil jet rychle a zároveň i na jistotu. Ke konci jsem se dotahoval k Bautistovi, šance na postup na šesté místo byla, ale v závěru jsem nechtěl moc tlačit na pilu. Udělat chybu a ztratit dobré umístění by byla blbost.“

Co se vám mihlo hlavou při projetí cílem?
„Ohlédl jsem se, za mnou nikdo, což bylo super. Došlo mi, že se mi podařil nejlepší výsledek v kariéře.“

Týmové oslavy byly bouřlivé?
„Všichni byli šťastni, ale na oslavy nebyl čas. Sbalili jsme věci a šli spát, protože brzy ráno nám letělo letadlo. A v Brně mě už v úterý čekala škola. Chybí mi tam nějaké testy, tak je chci tento a příští týden dodělat.“

V souvislosti s Peškem česká média dost propírala obtížnost přestupu do dvěstěpadesátek. Vy jste kubaturu měnil loni, bylo to tak těžké?
„No, nějaké velké problémy mi to nedělalo. Myslím, že přizpůsobivost je individuální záležitostí každého jezdce. Například Pasini loni jezdil stopětadvacítky a teď v Kataru svůj první závod dvěstěpadesátek hned vyhrál.“


AMOS KREJČÍ