Volant? Pro brněnského motocyklového jezdce Karla Abraham téměř neznámý pojem. V mistrovství světa silničních motocyklů ho nepotřebuje. Své umění momentálně nejlepšího českého závodníka dokazuje s řídítky v ruce a zatáčky projíždějící na jednom koleni.

Mezi motocyklovými jezdci se Abraham od příští sezony podívá mezi světovou elitu do kategorie MotoGP. Ještě předtím si ale o víkednu vyzkiouší netradiční roli. Souboje na dvou kolech vymění za strkanice v plechových strojích. Místo soubojů na motorce se fanouškům představí v závodním autě Seat, který bude pilotovat při vytrvalostním Epilogu. Ještě předtím si musel Brňan včera udělat licenci, která mu umožní postavit se na startovní rovinku posledního letošního klání na brněnském Masarykově okruhu.

Dobu mezi Velkými cenami Austrálie a Portugalska místo tréninku vyplníte pro vás netradiční náplní. Proč?
Svést se v autě při nefalšováném závodě byl vždycky můj sen. Chci se podívat na souboje na trati z druhého pohledu. Poznat, jaký je rozdíl při jízdě na čtyřech a dvou kolech.

Celý život jezdíte na motorce, nebude vám přechod do kokpitu plechového vozu dělat problémy?
Nikdy jsem neměl příležitost si podobnou věc vyzkoušet, takže mě to láká. Jsem moc zvědavý, jak se bude auto chovat třeba při brždění, v zatáčkách nebo při předjíždění. Jestli v tom bude velký rozdíl oproti tomu, když sedím na motorce. S náhonem na přední kola jsem už párkrát jel, ale nikdy ne v závodním tempu na trati.

To jste si vyzkoušel poprvé při včerejších zkouškách. Dělalo vám něco problémy?
Trochu jsem se trápil při nájezdech do zatáček, podřazoval jsem příliš brzy. Projevil se můj návyk na jinou techniku jízdy z motorek.

Byl to jeden z důvodů, proč jste se roztočil na konci prvního kola?
Najel jsem do zatáčky trochu rychleji. Clio, se kterým jsem jel, má prý lehkou zadní část. Jsem rád, že jsem nevlítl do kačírku. Nechtěl jsem, aby mě hned na začátku vytahovali zpět na silnici.

Bojovat s ostatními automobilovými jezdci pro vás bude novínka. Už se těšíte?
Strašně moc. Masarykův okruh jsem si v autě samozřejmě už párkrát projel, ostré závodní tempo bude asi něco úplně jiného. Musím ale mít na paměti, že mě čekají ještě dva závody mistrovství světa. Až po nich pro mě skončí letošní sezona. Do té doby musím být stoprocentně soustředěný a připravený podávat nejlepší výkony.

Ze šnůry tří podniků v Asii a Austrálii jste se v týdnu vrátil s dvaatřiceti body. Stačí vám to?
Určitě ano. Hlavně jsem netušil, že se mi podaří dojet na bedně. Nečekal jsem ani tak vysoká bodová umístění.

Pravidelně se vám daří v Austrálii, kde jste letos ale paradoxně skončil ze tří posledních závodů nejhůře…
Letos tam mají jaro pěkně studené. (smích) Ale je pravda, že okruh na Phillip Islandu mám rád. Snad právě proto jsem čekal v Austrálii nejlepší výsledek. Na druhou stranu jsem tam získal zkušenosti z předjížděcích manévů.

Ve vaší osmičlenné skupině bylo soubojů o pozice opravdu hodně. Už jste něco podobného ve své kariéře zažil?
Možná ano, ale v Austrálii to bylo asi nejbrutálnější. Pořád jsme si měnili pořadí.

Šlo přitom dodržovat nějakou strategii?
Snažil jsem se udržovat ve skupině druhou příčku. Je to jednodušší, než skupinu tahat. Když mě někdo předjel, snažil jsem se mu to okamžitě vrátit. Ke konci závodu jsem se chtěl dostat do čela, což se mi dvě kola před cílem také povedlo. Jenže v místě, kde jsem to vůbec nečekal, mě předjel Debon, dostal jsem se na vnějšek zatáčky a tím jsem ztratil celkem tři pozice.

Závod v Austrálii vyhrál De Angelis, kterému jste v Japonsku v posledním kole sebral třetí místo. Je na vás naštvaný?
Nic o tom nevím. Bylo mu jasné, že tak to chodí. Věděl, že jsem ho při předjíždění nechtěl shodit. Spíš byl naštvaný, že přišel o třetí pozici. Rozhodně se mi v Malajsii ani v Austrálii nepokoušel cokoli oplácet.

Na druhé příčce za De Angelisem skončil Redding. Přitom oba se právě v Misanu smolně připletli do tragické havárie Tomizawy. Nepřekvapuje vás, že smrtelné tranění jejich kolegy na nich nenechalo žádné stopy?
Nevím, jak je to možné. Redding ale jede dobře už od Indianapolis, kde dojel na stupních vítězů. Mám dojem, že žádným psychickým útlumem neprošel. V Aragonu, který následoval čtrnáct dní po Misanu, mě to až překvapilo. Ze závodnického hlediska je to však v pořádku. Žádnou chybu neudělal, za smrt Tomizawy nemohl.

Jaký ohlas mělo vaše třetí místo ve Velké ceně Japonska?
Spousta lidí z paddocku říkala, že to byl pěkný závod. Líbil se jim můj předjížděcí manévr. Musím být tvrdý, bez ní bych v takové konkurenci neměl sebemenší šanci. Po závodě jsem byl strašně šťastný. Třetí místo jsme trochu zapili po přesunu do Malajsie, takový výsledek se oslavit musí. Ale žádná chlastačka to nebyla. (smích)

Promítly se výsledky z posledních Velkých cen do vašeho jezdeckého sebevědomí?
Pocity mám o to příjemnější, že jsem konečně dojel na bedně. V Barceloně a na Sachsenringu jsem k ní měl blízko, ale nezadařilo se. Ve zbývajících dvou letošních závodech bych chtěl zase dojet na stupních vítězů. Když člověk něčeho dosáhne, vždycky doufá, že se nejednalo o jeho definitivní vrchol. A stejné je to i u závodníků.

Po poslední Velké ceně ve Valencii vás čekají další testy na stroji Ducati královské třídy MotoGP, do které v příští sezóně přestoupíte. Znáte už nějaké podrobnosti?
Po klání budu mít den volna, testy jsou naplánované až na úterý a středu. K dispozici budu mít letošní motocykly Caseyho Stonera a Nickyho Haydena.

Neovlivní myšlenka na posun vzhůru vaše nasazení při posledních dvou závodech v Portugalsku a ve Španělsku? Zdravotní problémy před tak důležitými testy by určitě nepřišly vhod…
Nic takového nepřipadá v úvahu. Do šachovnice ve Valencii ještě pořád platí sezona 2010. Až po ní mohu myslet na tu další.

AMOS KREJČÍ
TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK