Sackmann spolupracuje i s hráči z NBA, nejlepší soutěže světa. „V Americe basketbalisté často trénují samostatně s osobními kouči. Sackmann vše podával úplně jinak, než je standardní v České republice, ale také Evropě. Zaměřovaly jsme se hodně na individuální dovednosti,“ líčí Beránková.

Metody amerického stratéga nepocítila poprvé, se Sackmannem se setkala už v únoru. „Tenkrát měl v Praze na starost hráčky mladší dvaadvaceti let. Jela jsem s Andělou (Gabrielou Andělovou – pozn. red.) a Evčou Kopeckou, které se mnou hrají v Králově Poli. Byly jsme nadšené,“ tvrdí brněnská rodačka.

Ne vždy se cítila dobře. Přece jen má za sebou těžkou sezonu, v níž s Královým Polem došla v Ženské basketbalové lize až do finále, a nastupovala také v EuroCupu. „Poslední týden jsme hrály v hodně malém počtu, což bylo fyzicky i psychicky náročné. Přišla na mě menší krize a moc se mi nechtělo na tréninky,“ přiznává Beránková.

Ale krizi zažehnala včas. Národním tým totiž v závěru přípravy absolvoval turnaj v Karlových Varech, kde se Beránkové dařilo a blýskla se hlavně přesnými hody za tři body, když ve třech duelech proměnila osm z deseti pokusů. „V úvodním duelu se zranila Kača Elhotová a zůstalo nás jen osm. Hrála jsem tak víc a v prvním zápase proměnila tři trojky, což mě nakoplo a cítila jsem větší důvěru od trenéra. V následujícím utkání jsem měla stoprocentní střelbu, a to se moc často nestává,“ usmívá se kapitánka královopolského celku.

České basketbalistky po výhrách nad Tureckem i Rumunskem a prohrou s Čínou skončily na turnaji druhé. S rumunským výběrem přijela také křídelnice Sonia Ursuová, která v minulé sezoně oblékala dres KP Brno. „Rumunky měly první den trénink hned po nás. Tušila jsem, že přijede a ji překvapilo, když mě viděla. Měla monokla pod okem, tak jsem se jí ptala z čeho. Hraje totiž ještě trojkový basketbal, ale prý k němu přišla na tréninku,“ povídá Beránková.

Ta si zároveň zvykala i na emotivního reprezentačního trenéra Štefana Svitka. „Dřív jsem si myslela, že jde spíš o kliďase, ale poznala jsem, že umí zařvat. To však v kolektivním ženském sportu asi musí být. Nemám problém, pokud na mě někdo zakřičí,“ hlásí.

A jak vidí svoji budoucnost v reprezentaci, kterou v listopadu čeká poslední část kvalifikace o mistrovství Evropy? „Záleží, jak se povede začátek sezony. Navíc hodně hráček se tentokrát omluvilo a bylo zraněných, ale do širší nominace se chci určitě podívat,“ zdůrazňuje Beránková.