Už v úterý totiž Královo Pole odehraje první zápas EuroCupu proti polskému Gorzówu. „Být součást turnaje je pro mě zase něco nového a těším se na něj, protože basketbal v Americe a v Evropě se v mnohém liší,“ říká v rozhovoru pro Deník Rovnost americká rozehrávačka.

Do Brna jste dorazila poprvé v polovině října. Jak jste se tady zatím usadila?

Ze začátku to bylo těžké, hlavně kvůli lockdownu. Po měsíci se to ale zlepšilo, protože jsem už byla s týmem, trénovala a připravovala se na zápasy. Bylo to najednou snazší. Pak se navíc rozvolnila nějaká opatření a mohla jsem taky víc objevovat okolí. Takže zatím jde všechno dobře a hodně mi pomohla i pauza o Vánocích, protože jsem po měsíci v karanténě mohla jet na týden domů.

Jak vycházíte s brněnskými spoluhráčkami, pomáhají vám?

Jsou moc fajn. Velká výhoda je, že jsme přibližně stejně staré, takže si opravdu rozumíme. Upřímně, pokud cokoli potřebuju, vím, že mi každá z nich pomůže.

Mluvíte spolu výhradně anglicky?

Ano, některé holky se chtějí v angličtině zlepšit, takže jim s tím taky trochu pomáhám, třeba jaká správná slova použít v různých situacích.

Teniya Ann Pageová
narozena: 26. května 1997 v Chicagu (USA)
výška: 169 centimetrů
současný klub: KP Brno
předchozí angažmá: Penn State (NCAA v USA), Norrkoping Dolphins (Švédsko)
individuální statistiky v této sezoně:
počet zápasů: 11
průměrný počet minut v duelu: 25,9
průměrný počet bodů v duelu: 14

A co naopak čeština, učíte se ji aspoň trochu?

Něco jsem zkoušela a zatím umím jen čau, ale snad se to časem zlepší a naučím se toho víc.

Do České republiky jste přijela v době, kdy se nehrálo, ani netrénovalo v hale. Jak jste situaci vnímala?

Bylo to velmi náročné, protože opravdu nejsem zvyklá trénovat venku. Navíc tady bylo o dost chladněji než doma, takže jsem se musela nějaký čas aklimatizovat. Ale zvykla jsem si jak na běhání dlouhých tras, tak na venkovní posilování. Než jsme zase začali naplno hrát, moje tělo už bylo v pohodě.

Váš první trénink v Brně bylo posilování pod mostem. Jak jste reagovala?

Byla jsem zmatená, protože v Americe není úplně vše zavřené a mohli jsme normálně trénovat i uvnitř. Navíc nerada cvičím venku (usmívá se), takže jsem si musela zvyknout.

V české lize jste zatím odehrála jedenáct zápasů. Jak hodnotíte její úroveň?

Myslím, že je to těžké hodnotit, protože vím, že kvůli pandemii tady není tolik zahraničních hráček jako normálně. Zatím je to ale z mého pohledu docela fajn.

Hrála jste ve Spojených státech amerických a ve Švédsku. V čem se soutěže liší?

Velký rozdíl je ve stylu hry. Ve Švédsku jsem měla hodně mladého kouče, který se učil americkému způsobu hry a míchal oba styly, což bylo fajn. Ale basketbal je pořád jen basketbal, dá se na všechno rychle zvyknout. Naopak v tom vidím zábavu, že se musím přizpůsobit novým lidem, týmu i stylu. Oproti začátku sezony, kdy to pro mě bylo nové, jsem se už adaptovala a vím přesně, co se kolem mě děje.

Viděl jsem nějaké vaše zápasy v USA a měl jsem pocit, že tam byl o vaše utkání velký mediální zájem. Je vyšší než v České republice?

Rozhodně, média v Americe se hodně zaměřují na dívky a na univerzitní zápasy. Basketbal tam má obecně velký mediální prostor, je to koneckonců globální sport.

V derby proti Žabinám jste si připsala 35 bodů, což je nejlepší ligový výkon v této sezoně. Jde o úspěch, nebo jen normální výkon?

Byla jsem tehdy víc agresivní, protože mi to spoluhráčky dovolily. To je něco, s čím jsem chvíli bojovala. Myslím, že to nebylo nic speciálního, jen jsem pokračovala v agresivitě a vyplatilo se.

Jaká jste podle vás hráčka?

Byla jsem zvyklá hrát na křídle, takže tady je trochu rozdíl (v KP je na pozici rozehrávačky – pozn. red.), ale baví mě zapojovat do hry všechny hráčky a zároveň si umím i udělat místo pro sebe, když je potřeba.

Jste před startem EuroCupu v ideální formě?

Cítím se v lepší kondici a víc si rozumím se spoluhráčkami, takže si myslím, že je to lepší pro všechny z nás. Jako tým hrajeme neustále líp, jsme víc agresivní a lepší v kontrole míče.

Jak se těšíte na eurocupové zápasy?

Některé protihráčky znám z doby, kdy jsem hrála ještě v týmu v USA, takže bude zajímavé potkat známé tváře a zvlášť takhle na jiné soutěžní úrovni. Být součást EuroCupu je pro mě zase něco nového a těším se na to, protože basketbal v Americe a v Evropě se v mnohém liší.

Budete zavřená skoro týden v bublině. Máte obavy?

Nejdřív jsem byla nervózní, ale už jsem v pohodě. Mám hodně svačinek a těším se, že se nějak zaměstnám, zrelaxuju se a bude to dobré.