První letošní domácí šampionát se měl původně konat v poslední dubnovou sobotu a po vynuceném odložení pro karanténu byli slavkovští pořadatelé rádi, že se neposunul až na červenec. Termín moc nevyhovující z hlediska očekávané návštěvnosti a počasí. V prvním případě se poslední červnová sobota ukázala jako dobré řešení, ve druhém to vlastně bylo jedno. Bez nadsázky řečeno, atleti bojovali se soupeři i s počasím. Mistrovství se „trefilo“ do letošního prvního tropického dne.

Vedra si „užily“ hlavně ženy, přestože svůj závod odstartovaly až krátce před osmnáctou hodinou. Tento první závod programu také nabídl nejdramatičtější zápletku. Od prvních metrů se všem vzdalovaly Marcela Joglová a hlavní favoritka Moira Stewartová, která měla na kontě už čtyři tituly. Po několika úvodních kolech, které odtáhla Joglová, se navíc začaly na čele střídat a jejich náskok narůstal až na celé kolo před třetí Julií-Annou Lily Bell. Pro závěrečný finiš měla pak více sil Stewartová.

JAKO DOOPRAVDY. Poměrně autenticky vypadá virtuální seriál závodů zóny střední Evropy ESET iSeries.
Záruba i Makeš dominovali na Slovakia Ringu, i když zatím jen virtuálně

MČR v běhu na 10 km

Slavkov u Brna
Muži:
1. Vít Pavlišta (Slovan Liberec) 30:14.01, 2. Martin Zajíc (Univerzita Brno) 30:46.73, 3. Vladimír Marčík (USK Praha) 30:59.55, 4. Jan Kohut (FS Blansko) 31:48.50, 5. Tomáš Navrátil (AK Kroměříž) 31:54.98, 6. David Vaš (Sokol České Budějovice ) 31:56.8.
Ženy:
1. Moira Stewartová (Spartak Praha) 34:20.75, 2. Marcela Joglová (HTW) 34:22.05, 3. Julia-Anna Lily Bell (USK Praha) 36:36.25, 4. Barbora Jíšová (USK Praha) 37:30.51, 5. Tereza Jagošová (Moravská Slavia Brno) 38:39.05, 6. Daniela Treglerová (Slavia Praha) 40:06.52.
Junioři:
1. Roman Pazdera (Sokol Kolín) 33:07.33, 2. Ondřej Studnička (TJ Šumperk) 33:15.48, 3. Václav Vandrovec (SK Přerov ) 33:31.58, 4. Marek Voborský (Dukla Praha) 35:00.98, 5. Martin Čmelík (SK Hranice) 35:51.89.
Muži B:
1. Jan Volár (AC Ústí n. L.) 31:49.93, 2. Ondřej Rosa (Univerzita Brno) 33:11.64, 3 . Lukáš Krýsl (AC Domažlice) 33:14.56.

„Hodně to bolelo, bylo horko a měla jsem kvalitní soupeřku. Ano, tento titul byl jeden z nejtěžších. Taktiku jsme si předem nedomlouvaly. To vyplynulo ze závodu, po pár kolečkách jsem Marcele nabídla, že ji vystřídám, a pak už jsme to táhly spolu,“ komentovala vítězka svůj pátý titul.

Jako pátá proběhla cílem Brňanka Tereza Jagošová. I ona přiznala, že bojovala hlavně s počasím.

„Jsem ráda, že jsem v tom vedru vůbec doběhla. Před závodem jsem si myslela i na nějaký dobrý čas, ale hodně brzy jsem zjistila, že to na čas nepůjde a úspěchem bude vůbec to dojet do cíle. Byl to můj první závod po koronavirové pauze a nesmírně těžký,“ sdělila závodnice Moravské Slavie.

Společný závod B mužů a juniorů odtáhl od začátku ústecký Jan Volár. Za jeho sólem se ale bojovalo o juniorské medaile. Velkým favoritem byl brněnský obhájce titulu Jan Švejnoha, jenže souboj s horkem nezvládl a brzy ze závodu odstoupil.

Hlavní mistrovský závod mužů se běžel v už přece jen trochu příznivějším klimatu. Jeho režii na sebe vzal zkušený Liberečan Vít Pavlišta. Přestože inklinuje spíše k maratonu, ve Slavkově ukázal, že umí skvěle běhat i na dráze. Svým soupeřům nedal šanci a navázal na svůj triumf z roku 2017.

„Nečekal jsem, že to nakonec bude relativně snadný závod. Myslel jsem si, že víc budou zlobit mladí kluci, kteří letos běhají výborné časy na pětce i trojce, Vláďa Marčík, Martin Zajíc, měl tu být i Marek Chrastina. Nakonec mně pomohli jen rozběhnout závod. Počasí bylo příšerné, ale běželo se mně dobře. Pro nás už byla půlka dráhy ve stínu, ale holky, ty to měly moc těžké. A musím pochválil slavkovské publikum. Paráda. Není pravidlem, aby na atletických závodech u nás byli diváci a slavkovští navíc i výborně fandili,“ zdůraznil nový český mistr na desetikilometrové trati Pavlišta.

Jihomoravské akcie měl držet v rukou hlavně vytrvalec VSK Univerzita Brno Jiří Homoláč. Už po prvních kolech ale na něm bylo vidět, že spíše bojuje sám se sebou a nakonec také sám své trápení ukončil. Brněnský klub ale zkrátka nepřišel. Pro stříbro si poměrně bezpečně doběhl Homoláčův dvacetiletý oddílový kolega, vítězem zmíněný Martin Zajíc.

„S Vítkem a Vladimírem (3. místo: Vladimír Marčík, pozn. red.) jsme chtěli běžet na čas 30:00 a raději pod. Umístění jsme neřešili. Ten čas tedy není nic moc, ale mně to vynahrazuje medaile. Je to zatím můj největší úspěch. Bylo jasné, že na Vítka nemám, tak jsem se držel Vladimíra. Když jsem pak cítil, že trochu odpadává, tak jsem ho předběhl a pak jsem si už jen kontroloval, aby mě nepředběhl on,“ radoval se v cíli „stříbrný“ Brňan.

Pokud nový mistr republiky Vít Pavliška pochválil diváky, pak se sluší stejně ocenit i domácí pořadatele. Premiéru českého vrcholového podniku zvládli se ctí.

Kateřina Zohnová se vrátila do české ligy loni v lednu po letech v zahraničí. Poslední rok a půl odehrála za Žabiny.
Hvězdný přesun mezi rivaly. Basketbalistka Zohnová míří z Žabin do KP

„Mrzelo nás odložení, protože jsme na přípravu vynaložili opravdu hodně úsilí. Na druhou stranu díky odložení jsme na všechno měli víc času a podařilo se nám nashromáždit dost slušný zástup všech možných i nemožných pomocníků a hlavně rozhodčích. To všechno jde ruku v ruce s tím hladkým průběhem. Obdivuju hlavně ženy, které měly nejkrutější podmínky a fantastickým způsobem se porvaly o první místo. Co se týká diváků, vždycky to může být lepší, ale jsem spokojený. Desítka na dráze pro diváky není až tak atraktivní disciplínou a podívanou. Tribuna byla víceméně zaplněná a stálo se i okolo dráhy. Jsem rád, že jsme takovou soutěž do Slavkova dostali. Kdy bude další podobná, to teď nedokážu odhadnout. V příštím roce určitě ne, protože uzávěrka žádostí o pořádání už proběhla. Ale přiznávám, že už mně vrtají v hlavě závody podobného typu. Třeba jako je mezistátní utkání, což je minimálně stejně prestižní závod, ale navíc se spoustou disciplín a vynikajících závodníků. Třeba takové utkání atletů do 22 let,“ komentoval mistrovství spokojený předseda pořádajícího klubu Atletika Slavkov a ředitel mítinku Jakub Navrátil.