Osud každého týmu poté rozsekne závěrečný devátý závod, smíšená stíhací štafeta na 800 – 600 – 400 – 200 metrů, do níž se vyráží s odstupy podle celkového pořadí z předcházejících osmi soutěží. „Na Evropských hrách tento formát nevadil, protože pro nás nešlo o hlavní událost, ale bojím se, že pronikne i na větší akce,“ přiznal běžec Filip Sasínek z Hodonína, který v Minsku vybojoval stříbro v právě v závěrečné smíšené stíhací štafetě, kde běžel osm set metrů.

Atleti získávali informaci o novém formátu za pochodu. „Nejprve jsem myslel, že běžím klasickou osmi stovku, až potom jsem zjistil, že odstartuju s handicapem podle výsledků předešlých soutěží. Nepostřehl jsem ani, že běžíme o medaili, až pak jsem se dozvěděl, že jsme ji získali,“ smál se Sasínek.

DNA je totiž tříkolová soutěž, v kvalifikačním kole vypadla polovina ze čtyřiadvaceti zemí, v semifinále dalších šest týmů, přičemž ve finále si to rozdalo šest nejlepších reprezentací. Český tým skončil celkově čtvrtý. Sasínek se stíhací štafetou bral medaili, protože české výpravě vyšlo kvalifikační kolo, ve kterém se rozdávají cenné kovy i v dílčích závodech.

Dynamická nová atletika DNA
- 9 závodů – 6 běžeckých (100 metrů mužů a žen, 110 metrů překážek mužů a 100 metrů překážek žen, smíšená štafeta na 4x400 metrů, smíšená stíhací štafeta na 800 – 600 – 400 – 200 metrů) a 3 technické (skok do dálky žen, hod oštěpem žen, skok do výšky mužů)
- týmová soutěž = výkony v jednotlivých disciplínách se sčítají
- 9. závod – The Hunt – stíhací smíšená štafeta na 800 (muž) – 600 (žena) – 400 (muž) – 200 metrů (žena), běžci vybíhají podle počtu bodů z přecházejících osmi závodů
- 3 kola – v kvalifikačním 24 týmů, v semifinále 12 postupujících a ve finále 6 nejlepších
- v kvalifikačním kole se rozdávají medaile i za každou dílčí disciplínu
- zajímavosti: výškaři nahlásí výšku, na které absolvují svůj jediný pokus, v technických disciplínách se soupeří ve vzájemných soubojích

Nový formát soutěže rozhořčil známého atletického trenéra Michala Pogányho, který připravuje třeba elitní českou výškařku Michaelu Hrubou z Bořitova na Blanensku. „Jde o největší kravinu, která existuje. Diváci chtějí vidět pořádnou atletiku, ne nelogické výkony a hodnocení. Na tom se shodnou všichni. Ale moc lidí to neřekne, protože mají nakázáno mluvit o formátu pozitivně. Jde o degradaci atletiky. Ani v České republice nikdo nemůže projevit názor, protože jeden ze spoluautorů soutěže je Varhaník. (Libor Varhaník, předseda Českého atletického svazu a místopředseda Evropské atletiky – pozn. red.),“ rozčiloval se Pogány.

Podle něj ale nehrozí, že nový formát pronikne i na prestižnější atletické podniky. „Opravdu každý, s kým se o tom bavím, se tomu směje. Tohle není cesta. Lidi chtějí vidět klasickou atletiku,“ vyprávěl kouč.

Sasínek ovšem našel na novém formátu i pozitiva. „Bylo zajímavé si ho na Evropských hrách zkusit. A nakonec jsem si akci užil i jako divák. Pustili nás na dráhu, i když jsme zrovna nezávodili, a tak jsme mohli fandit ostatním z týmu,“ zmínil přední evropský mílař.

Podle něj je upadající zájem o atletiku viditelný, za což může i absence globální celebrity, jakou byl legendární jamajský sprinter Usain Bolt. „Třeba na Zlatou tretru v době, kdy jezdil Bolt, bylo plno, protože lidi chodili na něj. Do Ostravy už nejezdí a jde vidět, že na tribunách jsou volná místa,“ zmínil Sasínek, jehož ve zbytku léta čeká boj o kvalifikaci na mistrovství světa.

Cesta za světovým šampionátem vede přes náročnější konkurenci, než jaké čelil na Evropských hrách, kam výpravy zpravidla poslaly méně kvalitní atlety, přičemž třeba Velká Británie se soutěže nezúčastnila. Česká atletika vyslala přední zástupce a i proto slavila úspěchy. „Konkurence ovšem nebyla tak kvalitní,“ uznal Sasínek.