Kliknutím zvětšíteNa co se teď soustředíte?
Těším se na první ostrý závod na dráze. Ve středu poběžím pět tisíc metrů na mikromítinku v Kolíně.
Nedávno jste se zúčastnil také půlmaratonu vesměs pro hobby běžce v Mikulově. Co vám takové podniky dávají?
Mám je rád. Běh v Mikulově pořádal kamarád, přislíbil jsem účast. Pojal jsem to jako tréninkový závod. Nejde o úplně závodní napětí, protože druhý v pořadí doběhl o čtyři minuty později. Takový závod se mi ale líbí, člověk potká známé z Moravy a panuje na něm příjemná rodinná atmosféra.
Začátek roku jste strávil na soustředění v Keni. Jak ovlivnila váš program v Africe pandemie koronaviru?
Domů jsem se vracel o nějakých sedm, devět dní dřív. Stejně jsem už potřeboval zpět kvůli maratonu v Praze. Trénoval jsem ovšem podobně, jako bych zůstal v Keni. Možná dokonce víc, než kdyby pandemie nebyla, protože po Pražském maratonu bych měl volnější režim. Takto jsem pořád trénoval.
Jak v Keni prožívali nástup pandemie?
Nejprv to bylo v pohodě a potom se místní začali o koronaviru dozvídat ze světových médií a byli opatrní. Hodně se mluvilo o tom, že půjde o katastrofu. Brali to možná ještě hůř, než u nás. Báli se. Ale mám zprávy od známých, že je to tam zatím dobré a že se tam z toho teď nehroutí.
Co vám vlastně v Keni tak vyhovuje?
Mám tam klid na trénink, kromě něj nemusím nic dělat. Jedu taky na maximální výkon, hodně dělá ta nadmořská výška (Homoláč v Keni běhá zhruba ve 2500 metrech nad mořem. - pozn.red.) Mám tréninkové parťáky, kteří jsou na lepší úrovni než já, což taky pomáhá k dobrým výkonům. Navíc tam panuje ideální počasí. Není ani vedro, ani zima.
Jak jste vnímal odložení olympiády o rok?
Určitě šlo o správné rozhodnutí, jak se ukazuje i teď. Pořád je to jenom sport. Uvidíme, jestli se olympiáda uskuteční příští rok. Pořád se tam chci dostat a mám teď o rok víc na přípravu.
Jaký pro vás bude vrchol této sezony?
Zatím ještě není pořádně známý program. Uvidíme, co dovolí situace. Záleží taky, kdy se uskuteční mistrovství republiky v půlmaratonu. Jinak tam žádný vrchol moc nebude. Snažím se teď připravovat zejména na kratší vzdálenosti.
A co maraton?
Chystat se na něj budu muset znovu. Dával jsem si teď docela velké dávky, třeba 170 kilometrů týdně, někdy dokonce 800 kilometrů za měsíc. Nicméně už takový tah na bránu nemám. Nechci říkat, že se do toho musím nutit, ale už je ta doba přípravy dlouhá. Mám větší chuť na kratší tratě. Maratony se stejně moc neběhají, když panují tepla. Těším se na dráhu.
Měl jste v karanténě prostor i na nějakou jinou činnost, než jaké se věnujete obvykle?
Byl jsem hodně času doma v Chudčicích. Začal jsem hrát pořádně golf. Dlouho mě to lákalo, ale tím, že za normálních okolností mám každý víkend závod, tak jsem se k tomu dostal víc až teď a mám čas si třeba i v neděli zatrénovat.
Jde vám to?
Myslím, že jo, ale samozřejmě je to taky dost o tréninku. Čeká mě ještě dost práce, ale brzy zkusím nějaký amatérský turnaj. Jde pro mě o relax od toho, co dělám. Dvakrát denně běhám třeba pětadvacet kilometrů a potom už se mi nechce do podobně fyzicky namáhavé aktivity typu cyklistiky.
Čtenář reportér
68
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
