„Teď to teprve bude boj. V Evropě se snad prosadit dá, ale na světě… Tam hrají prim černošky,“ povzdychne si držitelka českého rekordu v běhu na na 100 metrů. Loni reprezentovala v Pekingu na MS juniorů v bězích na 100 a 200 metrů. Letos doufá, že se tam podívá znovu s olympijskou výpravou.

Na halovém mistrovství republiky jste vyhrála běh na 60 i na 200 metrů. Limit na halové MS, které začíná v pátek ve Valencii vám utekl o čtyři setiny. Byla jste zklamaná?
Nebyla. Na limit jsme s trenérem vůbec nemysleli. Možná někde v koutku. Čas mě strašně překvapil, takhle rychlé to být ani nemělo. Neměla jsem natrénováno, byla jsem po zranění.

Už jste zdravotně v pořádku?
Měla jsem problémy s kyčlí. Vypadalo to na zánět. Chodila jsem po doktorech, ale nic nepomáhalo. Nakonec jsem byla u léčitele v Předklášteří, kam chodí hodně jiných sportovců.

A byl to zánět?
Ne, bylo to jen nějak posunutý. Projížděl mi palcem po páteři až k bedrům. Tam něco pokřupalo a on říká: Už budete v pořádku. A opravdu, na prvním tréninku už bylo vše bez problémů. Předtím jsem tomu nevěřila, ale příště bych tam šla znovu.

Teď budete útočit na limity do Pekingu. Na jakých tratích?
V Peking doufáme.Trenér si myslí, že mám zkusit 200 metrů. Já si furt říkám, že radši stovku. Uvidíme, já si můžu myslet cokoli, ale trenér má vždycky pravdu.

Kdy se můžete kvalifikovat?
Na to mám skoro celou sezonu. Na začátku května to začne asi závodem extraligy. Pak bude plno závodů až do června.

Máte místo, kde se vám závodí nejlépe?
Není to ani tak o místě, jako o kvalitě závodnic, které běží se mnou. Čím těžší závod, tím větší šance na splnění limitu.

V Pekingu už jste byla loni v srpnu, když se tam konalo mistrovství světa juniorů…
A nadšená jsem nebyla. Ovzduší bylo špatné, netekla pitná voda. V minutě se člověk tak zpotil, že si mohl ždímat tričko. Myslím, že Londýn za čtyři roky bude stokrát lepší.

Barbora Fialová