Svůj dosavadní osobní rekord hodonínská rodačka ztlačila o plné dvě desetiny. V evropských tabulkách Škrobáková letos prozatím nemá konkurenci. „Po šňůře závodů, kdy jsem běhala kolem těch 12:90 mi to teď prostě sedlo,“ usmívá se sedmadvacetiletá překážkářka USK Praha.

Zlepšila jste národní rekord, který má nově hodnotu 12:73. Co říkáte vašim letošním výkonům?
Považovala bych to za hodně úspěšný rok. Už ta medaile z haly byla pro hodně lidí překvapením. Venkovní časy jen potvrdily moji formu z haly.

Po stříbrném halovém mistrovství Evropy jste říkala, že jste ve velké závodnické euforii. Na její vlně se vezete pořád?
Určitě ano. Když se daří, tak to hrozně pomáhá. Závodění potom mnohem víc baví.

Pod otevřeným nebem jste mívala problém s posledními překážkami. Povedl se tento problém eliminovat?
Zapracovalo se na tom, aby se tohle odstranilo. Pomohlo mi hodně to, že běhám dvoustovky. Tahle delší trať mi prospívá v tom, že v koncích mám víc síly. Jinak je ale příprava stejná, sčítají se asi roky tréninku. (Směje se)

Můžete letos atakovat ještě kvalitnější čas?
Tak tohle naprosto netuším. Bude to i pro mě už spíš jenom takové překvapení, prostě se uvidí.

Proč jste minulý týden vypustila prestižní mítink v Laussane? Atleti se tam většinou těší…
Bylo to tak i u mě. Těšila jsem se, ale po mítinku v Oslo mi to vzalo úplně iluze. S mojí úrovní bude lepší objíždět menší mítinky. Takže jsem místo Laussane, kde bylo deset dvanáct silných jmen, raději zvolila Kladno a vyplatilo se to.

Vám nevyhovují silně obsazené závody?
To ne. Vůbec nemám problém závodit se silnou konkurencí. Je mi jedno jestli je na startu osm, nebo dvě silné závodnice. Ale Kladno byla dobrá volba. Mám to tam dvacet minut od domu. (Smích)

Proč vám Zlatá liga v norském Oslo vzala iluze?
V Oslo nám startér úplně zkazil start. Nechal nás hrozně dlouho čekat a byla z toho velké prodleva. To se potom podepsalo na reakcích.

Cítíte se nyní psychicky silnější?
Určitě se člověk cítí mnohem líp. Teď už vím, že s Američankami mohu klidně závodit. Když běháte časy kolem 12:90, tak na Američanky prostě nemáte, ale když máte sílu běhat těch 12:70, tak se dají porazit. Když všechno sedne tak jako třeba teď na Kladně, tak se to dá zvládnout.

Tvořili jste v posledních dvou sezonách silný překážkářský tandem s Petrem Svobodou. Máte nějaké zprávy o jeho zdravotním stavu?
Kolem mistrovství republiky bral antibiotika, protože měl problémy se zuby. Co vím naposledy, tak už trénuje.

Jaký je váš červencový program?
Teď jsme v Nymburku na takovém soustředění. Měli jsem tu být celý týden, ale nakonec zůstaneme jen tři dny, protože jsme s trenérkou zvolily spíše model závodění, takže mě teď ve čtrnácti dnech čekají čtyři závody. Potom už příprava na Berlín.

S jakou vyhlídkou vůbec pojedete na mistrovství světa?
Doufám, že forma zůstane. S časem kolem 12:90 by to mělo na semifinále vyjít a tam se uvidí. Kdyby náhodou vyšlo i finále, tak tam to bude úplně otevřené. Šestý nebo první může být kdokoliv.