Rodák z Brna si během úterní prezentace nástupové kolekce dokonce vyzkoušel lidový tanec. Ačkoliv šlo o překvapení, nezaváhal, neselhal. Aby ne: dětství prožil v Kyjově a k folkloru měl blízko.

Tomáši, obligátní otázka na úvod. Co jako zástupce jižní Moravy říkáte na podobu olympijské kolekce?

Líbí se mi, hodně se mi líbí. Jsem spokojený, protože těch prvků od nás z Moravy je tam hodně. Ke všemu má oblečení docela luxusní nádech.

Myslíte si, že Češi tímto krojem oslní svět?

Budeme se odlišovat, to je jasné.

A jak bude fungovat u místních fanoušků? Řekl bych, že byste to mohl odhadnout, přece jen jste v Japonsku působil.

Japonci mají rádi cizí kultury a tradice, jsou staromódní. Právě proto je zaujmeme. Použitý modrotisk navíc pochází z Japonska, takže si dovolím říct, že o nás budou mluvit a získáme si jejich srdce. Když se to povede, jsou skvělí fanoušci. A pohostinní.

Na druhou stranu, jde také o to, aby oblečení bylo příjemné. Je?

Myslím, že je. Snad jen ta vesta s modrotiskem nebude moc prodyšná, zvlášť při tom očekávaném horku. A napadlo mě, že by se ještě možná hodil slamák. (úsměv)

Co ty boty?

Chápu, slyšel jsem, že jsou to takové šlupky. Ale jsou dělány ručně v Česku, to oceňuji.

Napadá mě, že to můžete srovnat s tím, co jste nosil před třinácti lety v Pekingu. Jak se obě kolekce liší?

Dost. Myslím, že tu tehdy šili v Prostějově. Byla klasická, sako a společenské kalhoty. Tahle je lepší, líbí se mi víc. Odráží naši historii, tradici.

Mimochodem, zůstalo vám oblečení z olympiády v roce 2008?

Jo, jo. Všechno mám, leží to v krabici ve sklepě, jestli to nesežrali moli.

Pojďme od oblečení k samotné olympiádě. Jak teď s odstupem času vnímáte, že se odložila o rok?

Mám to na vlny. Loni jsem z toho byl na rozpacích, v zimě jsem to považoval za výhodu. A teď už mám zase trošku jiný názor. Limituje mě, že velký závod jsem jel naposledy před deseti měsíci. Ale natrénováno mám hodně.

Co vás čeká před Tokiem?

Dva závody. Budu startovat na Světovém poháru, i v keirinu, což je trošku riziko. Budu muset dávat pozor, abych se nezranil.

Keirin je ale váš trumf, hlavní olympijská disciplína, ne?

Doufám. Mám sice vyjeté místo i na sprint, ale ten budu brát na rozjetí. Z keirinu chci medaili. Buď to vyjde, nebo pojedu domů jako spráskaný pes. On je to takový gamble, Japonci na to moc rádi sází.

Když se vrátím k tomu, že jste v Japonsku žil, trénoval a závodil… Může být tahle zkušenost vaší výhodou?

To si netroufnu odhadnout. Olympiáda nebude moc tradiční. Nepůjde fandit ostatním. Byť jsem očkovaný, po závodě bude mít každý 48 hodin na to, aby opustil zemi. Bohužel. Takže nebude možné navštívit kamarády, cestovat, nic.

Vy navíc budete mimo hlavní dění, že? Velodrom se nachází v Izu.

Je to vesnická a trošku i turistická oblast, moře je blízko. Já tam v podstatě bydlel, takže nic nového, ale pro ostatní to bude zvláštní. Češi tam budeme asi jen tři - já, Ondra Cink a Jitka Čábelická.

Využijete jazyk?

Dva roky jsem tam nebyl, spoustu jsem toho zapomněl. Ale pokud v Japonsku mluvíte anglicky s japonským přízvukem, tak vám rozumí.

Co počasí, koronavirus a hrozba přírodních katastrof?

Předpokládám, že organizátoři budou připraveni na různé scénáře. Když ne, tak to bude zábava. (smích) Tam je poměrně běžné, že přijde tajfun, menší tsunami nebo zemětřesení. Ale oni jsou na to zvyklí.