„Vypadá to, že už je noha celkem v pořádku. Mám za sebou rehabilitaci, poslední dobou jsem mohl jezdit na kole a plavat. A teď postupně přecházím do plné zátěže,“ říká sedmadvacetile­tý lyžař.

Stoprocentní to ovšem ještě není. „Začal jsem běhat, a to se noha zase ozvala. Trochu ještě pobolívá,“ postěžoval si Bank, který se loni při superkombinaci v kanadském Beaver Creaku jako první český muž prosadil na stupně vítězů ve Světovém poháru.

Před další sezonou doufá, že jej vážné zranění nebude limitovat. „Paradoxně mám náskok co se týče fyzické kondice a vytrvalosti. Přes léto musím natrénovat typické lyžařské věci, snad to půjde co nejdřív,“ věří Bank, který má ve své sbírce i dvě šestá místa z kombinace na velkých akcích: mistrovství světa 2001 a olympijských hrách 2006.

Bank má velmi blízko k Brnu. „Od malička jsem jezdil na Dolní Moravu, což je taková mekka brněnského lyžování. S Brňáky jsem trávil třeba silvestry, byl to takový můj druhý mateřský klub. Pak jsem tady taky tři roky studoval, bohužel neúspěšně,“ usmívá se lyžař, který pochází ze Šumperka a v současnosti závodí za Duklu Liberec.

Také proto se objevil na zakončení sezony Ski clubu Brno. V lanovém centru na Lesné předal diplomy mladým lyžařským nadějím a pak si odvážně vyzkoušel i krkolomné atrakce. „Snad to noha vydrží,“ přál si než se vyhoupl mezi lana a stožáry.