Jak došlo k vašemu přesunu do Japonska?
O angažmá tam jsem přemýšlel dlouho, už třeba před čtyřmi lety, kdy jsme hráli proti Japonsku olympijskou kvalifikaci. Vystudoval jsem univerzitu v Americe, potom hrál hodně v Evropě a teď mě lákalo vyzkoušet zas něco jiného. Japonsko mi přišlo hodně zajímavé ať už kulturou nebo basketbalem. Slyšel jsem, že tam na zápasy chodí hodně lidí a že je basket populární. Zatím to nikdy s přesunem nedopadlo, ale do Jokohamy přišel nový trenér, Američan Kyle Milling a můj agent s ním i vedením začal komunikovat. Zamlouval jsem se jim, a tak jsme se domluvili na podmínkách.

Čím vás láká Japonsko?
Není konkrétní věc, celkově mě zajímá kultura a půjde o novou zkušenost do života. Každé místo v kariéře, které jsem navštívil, mi dalo hodně. Teď mě lákalo vyzkoušet Asii. Japonsko je jiný svět, jsem zvědavý, jak se tam žije, zajímá mě tamější kuchyně, samozřejmě i basket. Všem známým, se kterými jsem se o Japonsku bavil, se tam hodně líbilo.

Nemáte strach, že vaše angažmá zhatí koronavirová pandemie?
Asi nikdo neví, co se ve světě uděje. Ale v Japonsku mají na ten počet obyvatel hodně málo nakažených (přes 50 tisíc od začátku pandemie v téměř 130 milionové zemi pozn. red.). Do konce srpna mají uzavřené hranice pro cizince. Ale snad se to od začátku září nějak rozjede a otevřou to. Nedostane se tam momentálně ani trenér týmu, protože je z Ameriky. Ale liga začíná v říjnu, takže když tam přijedeme v září, pořád bude hodně času na přípravu.

Jaká je úroveň japonské ligy?
Určitě to bude hodně jiné než ve Francii, kde mají týmy pět nebo šest cizinců, zpravidla Američanů. V Japonsku mohou mít celky maximálně tři zahraniční hráče a do každého zápasu nasadit jen dva. Hraje se tam spíš rychlejší a míň fyzický basketbal. Soustředí se spíš na střelbu z dálky a ve všech týmech jsou menší hráči. Nemůžu čekat, že tam budou extra velcí pivoti nebo křídla. Ale má to úroveň.

Basketbal si zahrajete už v sedmé zemi. Není to únavné tak často se stěhovat?
Mně nikdy nevadilo jít do nového místa a vyzkoušet něco nového. Ve všech destinacích se mi hodně líbilo, nikdy jsem neměl problém s tím, že bych tam zůstal, ale dopadlo to tak, že jsem odešel někam jinam. Jsem hrozně rád, že mohu cestovat.

Váš bývalý tým po odchodu hořekoval, že váš odchod je pro něj nečekaná rána, že jste měl platnou smlouvu. Vyříkali jste si celou situaci?
Všude se psalo, že mám podepsanou dvouletou smlouvu, ale tak to nebylo. Podepsal jsem příslib o budoucí smlouvě, která navíc počítala s jedním rokem a jedním s opcí, takže to ani nebyla garantovaná dvouletá smlouva. Klub se oháněl tím, že je to normální smlouva, ale s agentem jsme věděli, jak to je. Snažili jsme se domluvit rozumnou cestou, což nedopadlo, takže to celé řešila mezinárodní basketbalová federace FIBA, která rozhodla v můj prospěch, tedy, že jsem žádnou smlouvu podepsanou neměl.

Jak teď vypadá vaše příprava?
Zúčastnil jsem se dvoutýdenního soustředění reprezentace, což bylo fajn. Jednak mi to pomohlo po basketbalové stránce a navíc jsem se zase po delší době viděl s klukama z nároďáku. Byli tam i mladší hráči, kteří mohou dostat šanci v reprezentaci. Jak už jsem říkal, do konce srpna nemohu vycestovat do Japonska, takže zůstanu v Česku. Tady se připravuju buď individuálně, nebo s klukama z brněnského Basketu. Děkuju trenérovi Růžičkovi, se kterým se znám dlouho a díky němuž mohu s klubem trénovat. Chodil jsem s brněnským týmem na tréninky i po karanténě, kdy končil sezonu a kluci chodili běhat. Udržoval jsem se tak v kondici.

Co říkáte na přerod, kterým Basket prochází?
Klub má velké plány a hrozně mu fandím. Kluci Viktor Půlpán s Šimonem Puršlem budou velké posily, je taky určitě zajímavé pro tým, že má zahraničního majitele. Jsem za to rád, protože basketbal v Brně má být tam, kde dřív třeba za Mikyho Pospíšila. Další věc je, že se tým stěhuje na Vodovku, což je taky super. Kampus je oproti tomu přece jen taková tréninková nebo školní hala. Doufám, že bude chodit hodně lidí. Tým se zlepšil v malých detailech, kterých si lidé nevšimnou, ale jsou důležité. Ať už jde o regeneraci nebo další věci. Samozřejmě taky záleží na tom, jak se vyvine situace.