Na blížícím se mistrovství světa, které od 23. září hostí Brno, Ostrava a Karlovy Vary, má především tahle pětadvacetiletá věž strážit podkošový prostor českého týmu.
Potud žádný problém. Jenže… Po listopadovém těžkém zranění kotníku si na balon poprvé sáhla až za půl roku, přesto doufá, že do startu šampionátu bude ve stoprocentní formě. „Teď už se cítím velice dobře. Kotník mě nebolí, jen se musím dostat do hry a získat zpátky sebevědomí,“ tvrdí basketbalistka, která se v létě přesunula z brněnských „Žabin“ do USK Praha.
Kouč Lubor Blažek už vás normálně staví do přípravných zápasů. Jste domluvení, že vás bude takhle zatěžovat?
Bavili jsme se o tom. Chce, abych byla co nejvíc ve hře, ale zatím je v kádru pět pivotek. Musí nás točit a dávat šanci všem.
Vy byste ale měla mít místo ve dvanáctce vyvolených jisté…
To si nemyslím, každá z nás hraje pořád o nominaci. Musím předvádět nejlepší výkony, abych v ní byla. Až trenér rozhodne, jestli už na to mám, a podle toho mi dát šanci.
Drala byste se tak rychle zpátky do hry, kdyby se mistrovství světa nehrálo doma?
Myslím, že jo. Operace dopadla výborně, navíc v reprezentaci jsem měl od začátku veškerou péči. Je tady všechno, na co si vzpomenu – magner, laser nebo třeba masáže. Hodně se o mě stará i kondiční trenér (Aleš Kaplan – pozn. red.), se kterým dělám speciální cviky, abych měla vazy v kotníku zpevněné.
Jak jste na tom kondičně?
Myslím, že docela dobře. Absolvovala jsem s nároďákem všechna přípravná soustředění. Je fakt, že mám třeba furt pomalejší nohy, ale to se časem srovná.
A kotník už vůbec necítíte?
Ne, pořád ho ale tejpuju a nosím ortézu. Teď je to spíš o hlavě, abych se nevyhýbala kontaktům. Asi ještě chvíli potrvá, než tenhle psychický blok odstraním, ale makám na tom. (úsměv)
Cítíte se při soubojích hodně nejistá?
Snažím si to na hřišti moc nepřipouštět, ale nejspíš to ještě není ideální při výskocích a dopadech.
Proti Bělorusku se ale doskoky ve vašem podání jevily výborně.
Je vidět, že mám kotník naposilovaný, teď do hry potřebuju dostat jen tu dynamiku.
Zato střelba nevypadala moc dobře…
(smích) Co si budeme povídat, ta u mě nevypadala dobře nikdy. Pořád na ní pracuju. Doufám, že na šampionátu to bude lepší.
Právě na mistrovství byste měla být stěžejní pivotkou národního týmu. Už studujete podkošové hráčky Japonska, Argentiny a Ruska, na které narazíte v základní skupině?
Tak u Rusek je to hlavně Máša Stěpanovová, pamatuju si i holky z Argentiny. Detailně jsem se na ně ale ještě nezaměřovala, to teprve přijde. Každopádně výšková převaha by měla být na naší straně i díky vysokým křídlům. Snad toho využijeme co nejvíc.
Další výhodou pro vás je, že znáte brněnskou halu ve Vodově ulici.
Mně Vodovka vyhovuje, cítím se v ní hodně dobře a doufám, že na mistrovství to bude stejné. Hrály jsme tady s Žabinami euroligové Final Four.
Tehdy byla hala zaplněná…
Moc dobře si na to pamatuju, bylo natřískáno, fanoušci povzbuzovali co to šlo. Snad takovou atmosféru vytvoří i na mistrovství.
Šampionát startuje za tři týdny. Už na vás jdou pocity hrdosti?
Asi jako na každého. I pro mě je čest hájit Českou republiku, zvlášť když se hraje doma. Každá holka se chce ukázat fanouškům a vydat ze sebe to nejlepší. Doufám, že ukážeme, jak velká síla je v našem týmu.
Už se bavíte se spoluhráčkami, kam až byste mohly dojít?
Zatím moc ne, spíš rozebíráme tréninky a zápasy, které hrajeme. Sem tam něco o ambicích padne, ale nechceme nic zakřiknout. Rozhodně vám nemůžu říct, že budeme první. (smích) Je ale zbytečné se o těchto věcech bavit takhle předčasně, my se musíme soustředit hlavně na postup ze základní skupiny.
Nebojíte se, že vypadnete brzo, třeba jako na loňském mistrovství Evropy?
K tomu už se nemá cenu vracet, důležité je, jak dopadneme teď. Víme, že naše výsledky musí být lepší. Věřím, že budeme připravené a podáme co nejlepší výkon.
Pomáhá vám, že jste zatím ani jednou v přípravě neprohrály?
Rozhodně, je super, že pořád vítězíme. Navíc jsme dokázaly zvládnout i zápasy, které se pro nás nevyvíjely zrovna dvakrát dobře. Když to takhle bude dál pokračovat, jedině dobře pro nás.
Vy jste už začátkem léta přestoupila z Brna do pražského USK. Jste ráda, že se nemusíte stresovat tím, co s vámi bude?
Je skvělé, že nemusím myslet na nic jiného a můžu se soustředit pouze na nároďák a na to, jak se dostat do nejlepší formy.
Petra Kulichová
Věk: 25 let (13. září 1984 v Pardubicích)Post: pivotka
Výška: 198 cm
Klub: ZVVZ USK Praha
Přezdívky: Kulda, Kulíšek, Prcek
Klubové úspěchy: 1.místo Liga ČR (2006, 2007, 2008, 2010), 1. místo Euroliga (2006), – vše s týmem Frisco Sika Brno
Reprezentační úspěchy: 1. místo ME (2005), 5. místo OH (2004), 7. místo MS (2006)
Zajímavost: Po pěti letech v brněnských „Žabinách“ letos v létě přestoupila do kádru rivala USK Praha
Očima kouče
„Peťa šest měsíců stála a do přípravy naskočila pozvolně. Stále dohání manko jak fyzické, tak i to basketbalové. Pořád má sice co zlepšovat, přesto už se její forma hodně posunula dopředu. Věřím, že na šampionát bude připravená na sto procent. I když sázíme především na týmového ducha, je třeba si přiznat, že Kulda je pro nás jedna z klíčových hráček. Především na menší soupeřovy pivotky je to naše velká zbraň. V základní skupině by se měla prosadit především proti Japonkám.“
Asistent reprezentačního trenéra Ivan Beneš