Že jste znali osmnáctiletého mladíka spojeného spíše s motocyklovým sportem? To už neplatí. Nyní si prostřední z bratrské trojice Šemberů, který se předloni v říjnu zranil a od té doby je ochrnutý od pasu dolů, buduje novou kariéru. Jako úspěšný hráč basketbalu na vozíku v týmu Hobitů.

Od pátku do neděle se poprvé představí brněnskému publiku při mezinárodním turnaji. „Půjde o můj už celkově pátý soutěžní zápas. I když to není premiéra, stejně se moc těším, protože budeme hrát poprvé doma,“ přiznává Šembera, který s klubem, jenž nemá v Česku obdoby, vede rakouskou ligu.

Aplaudující diváky okolo okruhu vymění za poklidnější prostředí sportovní haly. „Očekávám, že se přijde na mě podívat dost mých kamarádů. Nervózní ale kvůli tomu nebudu, spíš cítím nadšení,“ svěřuje se.

S basketbalem na invalidním vozíku, který se pravidly téměř neliší od běžné košíkové, začal loni v létě. „Když jsem byl v rehabilitačním středisku v Kladrubech, viděl jsem tam ukázku. Moc mě to zaujalo, protože dřív jsem běžně chodíval si jen tak zastřílet s kámošema na koš,“ vysvětluje.

Od letních prázdnin se vypracoval a nyní už pravidelně nastupuje do každého utkání. „Musím říct, že se mi celkem daří, jsem spokojený se svými výkony. Hodně se snažím makat na trénincích a v zápasech pak dostávám čím dál víc prostoru. Někdy se až divím, že mě trenér tolik nasazuje. Přece jen oproti ostatním hraju daleko kratší dobu,“ směje se.

Největší problémy mu ze začátku dělalo skloubení jízdy na vozíku s ovládáním míče. „Nyní už to bez problémů zvládám. Teď se snažím osvojit driblování při zatáčení,“ naznačuje další úroveň, které chce dosáhnout.

Trénovat chodí dvakrát týdně. „Ze začátku jsem na nich vždy téměř chcípal. Po půl roce už si tělo na námahu zvyklo a cítím se v pohodě. Je to pro mě i taková menší posilka,“ vypráví.

I když se ani po více než roce stále ještě nepostaví na vlastní nohy, Šembera svou naději stále nevzdává. Naději, že jednou sám vstane z vozíku. „Za poslední dobu se ohledně zdraví u mě nic nezměnilo. Rozhodně se ale nevzdávám,“ hlásí.