Poslední mohykáni českého párového krasobruslení. I tak můžeme vnímat sportovní dvojici Kateřina Beránková – Otto Dlabola.
Brněnský pár ukončil kariéru už před pěti lety. Na jejich úspěchy ale od té doby žádná jiná dvojice nenavázala. Vlajku České republiky tak fanoušci této disciplíny viděli na špici výsledkových tabulek naposledy v roce 2004. „Sestavit pár je těžké, ale máme tři juniorské dvojice. Budoucnost je optimistická,“ usmívá se Kateřina Beránková.
Elegantní krasobruslařka jezdí od pěti let, ale věnovala se sólové disciplíně. S Ottou Dlabolou se dala dohromady až v roce 1997. „Ke sportovním dvojicím mne dovedly odrazové schopnosti. Trojité skoky jsem skákala, ale třeba u lutze jsem se necítila dobře. V sólech jsem v republice byla na vrcholu, ale na mezinárodní scéně to bylo špatné,“ vzpomíná dvaatřicetiletá krasobruslařka.
Hned v první sezoně nový pár získal titul mistrů republiky a kvalifikoval se na olympijské hry do Nagana. „Bruslili jsme spolu jenom tři čtvrtě roku, takže nás olympijská nominace překvapila,“ pokračuje ve vyprávění Beránková.
Z Japonska si čeští reprezentanti přivezli patnácté místo. „Těžili jsme z toho, že jsem na ledě vypadala docela dobře. Měla jsem solidní držení těla a přenesla jsem do dvojic originální prvky ze sóla. Partner měl navíc z velkých akcí zkušenosti, protože už dvojice jezdil dřív,“ upozorňuje Beránková.
Český pár sledovali diváci s radostí. Umělecký dojem měli Beránková s Dlabolou perfektně zvládnutý. Horší to bylo se skoky. „Partner měl problémy s trojitými skoky a já zase s odhozenými. Na tréninku všechno vycházelo, ale v závodě se nám skoro vždycky něco nepovedlo,“ krčí rameny sympatická Brňanka.
Problém mnohdy měli se zajetím čistého krátkého programu, ale někdy také doplatili na známý krasobruslařský nešvar. Rozhodčí totiž raději kladně hodnotí ruské, americké nebo kanadské páry. „Jsme jenom Češi, takže žádná krasobruslařská velmoc. Je to blbé, když to tak řeknu, ale nás nikdo neprotlačoval. Češi si v krasobruslení musí vždycky všechno zasloužit,“ uvědomuje si bývalá reprezentantka.
Nejslavnější chvíle zažila Beránková s Dlabolou v roce 2002, kdy zajeli v součtu programů osmou nejlepší jízdu na olympijských hrách v Salt Lake City. „Asi to byl životní závod. Navíc nás úplně pohltila fantastická olympijská atmosféra,“ vzpomíná s úsměvem.
Ve stejném roce brněnský pár skončil na mistrovství Evropy na pátém místě a na světovém šampionátu na jedenáctém.
A s jakým hudebním doprovodem bruslili nejraději? „Používali jsme orchestrální hudbu. Soundtracky nám moc neseděly. Povedla se nám třeba volná jízda na hudbu Petra Hapky, který ji poskládal na filmové obrazy,“ povídá Beránková.
Pátou příčku na kontinentálním mistrovství český pár zopakoval ještě v roce 2004, ale ve stejné sezoně se oba bruslaři začali potýkat se zdravotními problémy. „U jedné zvedané figury si Otta poranil hlavu a já koleno, které mi pořád otékalo. Otta si navíc vymknul palec a nemohl chytit ani kliku od dveří. Cítil se navíc už trošku za zenitem. Nechtěli jsme podávat podprůměrné výkony. Proto jsme se rozhodli pro ukončení kariéry,“ říká smutně.
V lednu 2005 tak skončila jedna velká éra českých sportovních dvojic. A to chyběl jen rok do olympiády v Turíně. „Mrzelo mne to hodně, ale už se nedalo nic dělat,“ dodává.
S ledem se ale Beránková nadobro nerozloučila. Až do roku 2008 jezdila bruslařskou show na parnících Royal Caribbean. „Byl to parádní zážitek. Vždyť jsme bruslili na zaoceánské lodi v Karibiku. Někdy se mi o tom ještě zdá,“ směje se.
Po návratu do Brna Beránková ještě dlouho přemýšlela, kdy se do atraktivního prostředí opět vrátí. To se jí už ale nepodařilo. „Dodělala jsem si trenérství na fakultě sportovních studií a už jsme neodjela. Někdy si říkám, že jsme s trénováním mohla začít později, ale teď mám na starosti malé děti, což mě baví,“ uzavírá krasobruslařka, která už druhým rokem hledá mezi mladými talenty klubu Stadion Brno třeba budoucí medailisty zimních olympiád.
Narozena: 12. října 1977 v Brně
Disciplína: sportovní dvojice s Otto Dlabolou
Klub: TJ Stadion Brno
Kariéra: bruslí od pěti let, prvně jako sólistka, od roku 1997 s Otto Dlabolou, v současnosti trénuje v klubu TJ Stadion Brno
Největší úspěchy: OH 2002 – 8. místo, MS 2002 – 11. místo, ME 2002 – 5. místo, šestinásobná mistryně republiky ve sp. dvojicích