Závody Světového poháru v dráhové cyklistice sleduje a komentuje přímo z Berlína Jaroslav Kára.

Zázemí krásného velodromu skýtá perfektní místo jak pro závodníky, tak jejich týmy, ale také fanoušky. Prohlédl jsem si stánky se suvenýry, nevynechal jsem bistro s tradičním currywurstem, všude jsem potkával usměvavé a laskavé dobrovolníky, kteří vám splní, co vám na očích vidí.

Cestou z vnitřní části velodromu ven jsem však chodil kolem zvláštní nádoby na stěně, u které jsem se zpočátku nezastavoval. Na první pohled jsem si myslel, že jde o zásobník na kondomy, který potkáváte například na záchodcích v klubech nebo hospodách. Jenže to jsem se mýlil, stejně jako s nápadem, že si z nádoby lze vytáhnout žvýkačku nebo bonbon.

Nakonec mě reprezentační doprovod upozornil, že na stěně visí box se špunty do uší. Upřímně, ještě jsem dosud opravdu neviděl podobnou možnost, abych si ze stěny nabral ochranu proti hluku.

Pustil jsem se do uvažování, k čemu mi takové špunty na cyklistickém velodromu budou. Vím, že někteří lidé je používají na spaní, když jejich partner chrápe (byť moje snoubenka tvrdí, že kvůli mně špunty nepotřebuje). Ale při oslavách skvělých cyklistů mi budou k čemu? Pak jsem na to přišel. Když už počtvrté za den hrála „populární“ německá dechovka, rychle jsem přemýšlel, kde se ta chodba se špunty do uší nachází…