V kvalifikaci kilometru skončil osmý, ve finále si polepšil o tři desetiny a jednu příčku s výsledným časem 1:01,508 minuty. „Přesto jsem čekal víc. Vždycky jedu na mistrovství Evropy či světa s nejvyššími ambicemi, chci minimálně bednu. Když nezískám nějaký kov, je to pro mě spíš zklamání,“ hodnotil pětadvacetiletý dráhař.

V pevném kilometru už získal evropský bronz před čtyřmi lety ve švýcarském Grenchenu. „V duchu jsem si říkal, že můžeme být s Babsonem (Tomáš Bábek – pozn. red.) oba na bedně, ale časy jsme na to neměli. Potřebovali jsme jet kolem rovné minuty,“ posteskl si.

Patrně se projevilo, že dráhaři brněnské Dukly neladili formu speciálně na evropský šampionát, ale k dlouhodobému cíli, který je olympijská kvalifikace do Tokia. Ta odstartovala právě v Glasgow. „V září začne série světových pohárů a sezona vyvrcholí mistrovstvím světa, musíme být dobří hlavně tam,“ podotkl Wagner, jenž vyhlíží účast pod pěti kruhy. „Tokio má v hlavě každý z nás, porveme se o něj všichni,“ řekl.

V Glasgow si aspoň připomněl atmosféru, kterou tam zažil před dvěma lety při Světovém poháru. „Britové jsou patrioti. Hala byla každý den vyprodaná od devíti ráno. Závodí se tam úplně skvěle, atmosféra je naprostá pecka,“ popsal.

Šampionát v dráhové cyklistice tvořil součást Evropských her, ve Skotsku se soutěžilo také v plavání, veslování nebo triatlonu. „Bydleli jsme na studentské koleji jen s ostatními českými cyklisty. Nic podobného olympijské vesnici, kde jsou ubytovaní všichni sportovci. Neměli jsme ani možnost jít na ostatní sporty, protože nám nedali akreditace,“ mrzelo Wagnera.