Pověstná třináctka se nakonec stala brněnskému Gambrinusu osudnou. Pražské povstání bylo dotaženo do konce. Basketbalistky USK dokázaly ve finálové sérii třemi zápasy otočit nepříznivý vývoj, a přerušily tak dominanci brněnských hráček. Kde se stala chyba?

VŮLE PO VÍTĚZSTVÍ. Stále vyhrávat, to jen tak nikoho neomrzí. Přece jen je to ale obehraná písnička. Motivace obhájkyň titulu není a v postatě ani nemůže být stejná jako hlad týmu, který touží prolomit jejich dominanci. USK chtělo a chtělo moc. V rozhodujících chvílích finálové série to bylo zřetelně vidět. Nakonec se buldočí přístup Pražankám vyplatil.

HVĚZDNÉ DUO. O téhle dvojici se brněnským hráčkám bude hodně dlouho zdát. Evanthia Maltsiová a Lindsay Whalenová mají lví podíl na prolomení třináctileté hegemonie Brna. První ve finále nastřílela 97, druhá dokonce 105 bodů. Jen pro zajímavost z brněnských hráček jim nejblíže byla se 74 body Maigaová-Baová. Pražanky měly ve svých dvou oporách neskutečnou výhodu. A když se k nim přidala křídelnice Nykesha Salesová, hráčky Gambrinusu byly na palubovce odsouzené do rolí diváků.

ABSENCE INDIVIDUALITY. To, co zdobilo kádr USK, chybělo v tom brněnském. Střelecká osobnost, která by v rozhodujícím okamžiku vzala zodpovědnost na sebe. Whitmoreové se nedařilo, kapitánce Horákové nevycházely trojky, Vítečková ze sebe mohla vyždímat víc. Úvodní dva zápasy vyšly Maigaové-Baové, v dalších utkáních ale zapadla do podprůměru. Navíc problémy s pivotkami začínají být v Gambrinusu evergreenem. Kulichová selhala, Fröhlichová určitě nesplnila to, co od ní vedení brněnského klubu při jejím angažmá očekávalo.

TROJKA Z PŮLKY. Tenhle okamžik bude dlouhou dobu součástí mnoha basketbalových šotů. Čtvrtý zápas, stav 83:83, necelé čtyři sekundy do konce zápasu. Řekyně Maltsiová „zoufalým“ pokusem ze sedmnácti metrů hází míč na koš. K překvapení všech jsou z toho tři body a pátý rozhodující zápas. Říká se, že štěstí přeje připraveným. Pokud ano, tak nutno podotknout, že Maltsiová byla připravená výborně. Tento okamžik zlomil celou sérii.

DOMÁCÍ PROSTŘEDÍ. Do listopadu minulého roku byly brněnské basketbalistky v hale Rosnička naprosto suverénní. V domácí soutěži pro ně neexistovalo nic jiného než vítězství. Když poprvé USK „vyplenilo“ jejich malou pevnost, říkalo se, že to byla šťastná náhoda. Pražanky ale ukázaly, že to tak úplně nebyla pravda. A dokázaly to dokonce dvakrát. „Nevyužili jsme výhodu domácího prostředí, kde jsme rozhodně necítili přehnaný tlak,“ nechápal po sérii brněnský asistent Vlastimil Havlík. Nechápal to kdekdo. Bouřlivá atmosféra, výborní diváci, parádní kulisa. To vše mělo dovést brněnské hráčky ke čtrnáctému titulu. Realita byla opačná.

JANA VESELÁ. Chyběla víc, než kdokoliv jiný. Manažer Gambrinusu Jiří Hamza dokonce prohlásil, že absence „psa obranáře“ byla klíčová. Kolik bodů by asi nastřílela řecká snajperka Maltsiová, kdyby jí na záda dýchla právě Jana Veselá?