Ačkoliv na stadion kvůli koronavirovým omezením nemohli diváci, na tribunách to ani nebylo poznat. Skandující děti, povzbuzující své spolužáky, vydaly za stovky fanoušků a výstižný komentář dokreslil atmosféru profesionálních atletických klání. „Na mladých atletech je vidět radost i zklamání. Makají a dávají do toho všechno, to tomuhle místu dává ten pravý náboj,“ souhlasila bronzová olympijská medailistka v trojskoku Šárka Kašpárková.

O zápalu soutěžících nejvíc přesvědčila procházka přímo po dráze. Před hodem míčkem si tu mladí sportovci navzájem radili, jakou techniku použít, nebo jak vypadat co nejelegantněji při rozběhu.

Některé míčky pak přelétly téměř celou šířku oválu a měřiči z řad vojáků měli co dělat, aby stihli míček v místě dopadu. „Běž Verčo, dělej!“ povzbuzovali kamarádku žáci ze základní školy Milénova v Brně.

Logo Sazka olympijský vícebojZdroj: Deník / VLP Externista

Jejich škola se účastnila již poosmé a učitelka Jana Kapounková je na své svěřence více než hrdá. „Letos jsme neměli jarní atletickou přípravu ve škole, takže žáci se připravovali sami. Hlavní je, že je to baví a opravdu se snaží,“ pochválila. Její svěřenci nakonec obsadili deváté místo z devětatřiceti, z brněnských škol tak skončili nejlépe.

O odhodlání žáků z Milénovy nebylo pochyb ani po výkonech Davida Kasla, který i přes zdravotní problémy absolvoval všechny disciplíny. „Mrzí mě, že jsem nemohl podat lepší výkony, ale spolužáci mě podrželi a jsem tu hlavně kvůli nim,“ řekl Kasl.

OSOBNÍ REKORDY

Někteří mladí kluci si při finále vylepšili osobní rekordy. Například Tomáš z Valašského Meziříčí udělal osmdesát kliků a čtyřiadevadesát sed-lehů.

Po hodu míčkem se ranní chladná obloha roztáhla a na startovní čáře závodu na jeden kilometr atlety přivítalo horké polední slunce. Přesto běh nabídl nejeden krásný okamžik.

Hned v úvodním závodě jeden z běžců zaostal a dobíhal o půl kola pozadu. Cílovou rovinkou jej však provázel bouřlivý potlesk jak organizátorů, tak členů ostatních týmů a někteří potlačovali slzy.

Mezi dráhami stála stanoviště s různými disciplínami. Lákala zejména ta, u kterých si zájemci vyzkoušeli, jaké je sportovat s handicapem.

Například basketbal na vozíčku si otestovali Václav a Jan z dalekých Postoloprt v Ústeckém kraji. „Není to žádná sranda, když musíte ovládat vozík a u toho ještě házet balonem,“ shodli se chlapci.

Po všech deseti disciplínách vyšla z finále Odznaku všestrannosti vítězně škola Oskol Mánesova Kroměříž, která porazila školu Palackého v Moravské Třebové a obhájila titul z minulých let.Třetí skončila základní škola Husovo náměstí z Rakovníka.

Brněnské finále očima reportéra
Když jsem na stadion vlezl z příchodového tunelu, ihned jsem věděl, že takhle reportáž mě bude bavit. Nadšení sportovců i organizátorů bylo znát u každé disciplíny a jako dlouholetý sportovec vím, že o nic jiného než nadšení v konečném důsledku nejde. Měl jsem možnost si vyzkoušet některé z aktivit mezi závodními drahami. Především basketbal na vozíčku není žádná sranda. Ačkoliv bez něj jsem se trefoval slušně, vsedě jsem nedostal míč do obroučky ani jednou. Raději jsem zakotvil u simulace závodního auta, které jede vsedě mnohem líp.

ONDŘEJ MAREČEK