O dvě sekundy tak reprezentant brněnské Komety porazil trojnásobnou olympijskou medailistku v soutěžích se vzduchovou puškou Kateřinu Emmons. „Kateřina se zachovala podle fair play a počkala na mě na cílové čáře, jinak by jednoznačně vyhrála,“ přiznal šestatřicetiletý Lipták.

Pět terčů vleže oba zvládli precizně bez chyby, letošní bronzový medailista z mistrovství Evropy v disciplíně trap však střílel o dvě sekundy rychleji. „Střelba pod tlakem nervozity dopadla dobře. Při zkoušce jsem dal jen čtyři terče, v závodě všechny. Chytl jsem dobrý rytmus, Katka trochu zaváhala na podložce, trochu jí trvalo déle, než se zvedla,“ popsal.

Přestože se osobnosti poměřovaly v ležecké položce, střílely na větší průměr terčů, kteří biatlonisté mívají při stojce. „Takže jsme to měli ještě zjednodušené. Nevím, kolik bych nastřílel, kdybychom jako závodníci stříleli na menší průměry. Nebyla tam kamera, která by přesně zachytila, kam moje rány šly, docela by mě to zajímalo,“ uvedl Lipták, který žije v Rajhradicích na Brněnsku.

Žádný zpětný ráz

Novinku pro něj znamenala střelba z malorážní zbraně. Dioptrické hledí na brokovnici také nepoužívá. „Byl to diametrální rozdíl, flinta nemá žádný zpětný ráz a odpor na spoušti je úplně jiný než s brokovnicí. Navíc jsme měli malorážky od dorostenců, takže pažba na mě byla krátká, hlavu jsem musel posouvat dozadu, abych si o dioptr nevypíchl oko. Poprvé v životě jsem měl možnost střílet s dioptrem, je to zajímavé a ne zcela jednoduché, ale vymyšlené do detailu dobře,“ ocenil.

Hlavní cíl pro něj znamenalo překonání svého trenéra Petra Hrdličky. Olympijského šampiona z Barcelony 1992 porazil Lipták téměř o půl minuty. Přitom na lyžích stál po deseti letech a bruslařskou technikou se na Vysočině seznamoval. „Na běžky jsme jezdívali s Kometou při kondičním soustředění do Špindlu, ale vesměs klasicky ve stopě. Při bruslení jsem se natrápil, po technické stránce to byla katastrofa. Možná to chtělo pár dní potrénovat, vypilovat styl, ztrácel jsem balanc a cítil se hrozně,“ usmál se účastník olympijských her v Londýně před šesti lety.

Přestože na střelnici nechyboval, při závodě by si na čistou položku tolik nevěřil. „Biatlonisté vyběhnou do kopce a potom teprve sázejí do terčů, když jsou zadýchaní a mají vysokou tepovku. Měli jsme to oproti nim strašně zjednodušené,“ poznamenal brokař, který má ve sbírce dvě individuální bronzové medaile ze světových šampionátů.

Okopat tvář

Pozvolna se jemu i jeho reprezentačním parťákům v čele s Davidem Kosteleckým rozjíždí další sezona. V prosinci absolvoval soustředění na Kypru. „Končili jsme letos pozdě a počasí u nás přálo, dalo se trénovat dál na střelnici a ani nemusíme střílet v přípravě objemy, když de facto žádná delší pauza ani nebyla. Kypr jsme měli na rozstřílení, okopat si rameno a tvář, jak říkáme, což splnilo svůj účel. Teď už absolvujeme velké závody,“ podotkl Lipták.

V půlce ledna zamíří brokaři do Al Ainu ve Spojených arabských emirátech, kde budou pilovat závodní formu. V březnu pak odletí do mexického Acapulca na úvodní Světový pohár. „Tam už první dva borci získají postupová místa na olympiádu v Tokiu. Hlavní cíl letošní sezony je někde urvat kvótaplac,“ prohlásil.

Vánoční svátky si užil doma s rodinou a nevyhnul se jako snad každý prohřeškům v životosprávě. „Pro mě je strašně složité absolvovat různé návštěvy, všude si člověk něčeho zobne, pak to musí zase ve fitku dát do normálu. Těžko odolávám všem chuťovým nástrahám, ale nějak se s tím jako každý rok poperu,“ smál se český reprezentant.

Na Štědrý večer si dopřává kapra s bramborovým salátem, na cukroví ho tolik neužije. „Mamka dělala pravidelně buchty, takže mi cukroví není zcela vzácné. Ke kávě si dám, abych ochutnal,“ sdělil Lipták, který si svátky neumí představit bez pohádky S čerty nejsou žerty nebo filmu Pelíšky. „To jsou klasiky, na které se dá dívat vždycky,“ dodal.