Grand Prix vyhrál i přes chyby David Jessen s Australankou Emily Littleovou. Překvapilo vás to?

Nejen mě, ale bylo vidět, že i je samotné. Třeba Ukrajinci cvičili čistěji.

Letos se odehrál už dvacátý ročník závodu. Chyběla jste na nějakém?

Jsem poctivá. Dosud jsem nevynechala ani jediný ročník.

Věra Růžičková
Brněnská rodačka získala na olympiádě v roce 1948 v Londýně zlatou medaili v družstvech. Do týmu se dostala poté, co onemocněla Eliška Misáková. Ta na následky dětské obrny v noci po závodě zemřela. Po ukončení závodní kariéry Růžičková trénovala a po roce 1990 se zapojila do obnovení činnosti Sokola. V něm je aktivní i v nynějších 88 letech. Významná je také její činnost v Českém klubu olympioniků.

Jak se vám zamlouvá neobvyklý formát závodu, kdy se smíšenému páru sčítají výsledky?

Moc se mi to líbí. Je to nezvyklé a přináší to zajímavý zážitek jak pro diváky, tak i pro gymnasty. Ti jsou většinou zvyklí cvičit sami za sebe. Za mojí éry podobné závody vůbec neexistovaly. Musím přiznat, že by se mi vystupování na takových trochu exhibičních kláních určitě zamlouvalo.

Chodíte i na ostatní gymnastické závody?

Když v Brně něco je, tak přijdu. Ale občas do tělocvičny zajdu i na tréninky. Posadím se a pozoruji děti, jak cvičí. Gymnastické prvky sleduji moc ráda.

Na státní svátek Den vzniku samostatného Československého na konci října jste obdržela Medaili Za Zásluhy od českého prezidenta. Jaký to pro vás byl zážitek?

Na ocenění mě navrhl olympijský výbor, hlavně za práci pro Sokol a za podílení se na jeho obnově. V Praze jsem s sebou měla rodinu, takže jsme to poté i společně oslavili. Pražský hrad je nádherný a večer jsem si moc užila. Navíc mě pan prezident v ten den ocenil jako jedinou sportovkyni. Byla jsem takový zástupce sportovců, o to to možná bylo výjimečnější. Dřív by mě nikdy nenapadlo, že můžu na takové ocenění dosáhnout.

O něco později jste pak v Brně předávala ocenění pamětníku holocaustu Jiřímu Bradymu, který měl dostat medaili společně s vámi v Praze…

Je škoda, že se situace kolem pana Bradyho takhle vyvinula. Pozvali jsme ho do Brna a já mu předala Medaili Za zásluhy Sokola Brno I. Velmi ho potěšilo, že ho ocenil zrovna Sokol. Jsem ráda, že jsem ho potkala a dali jsme mu najevo, že medaili měl dostat už v Praze.

Před gymnastikou jste hrála vrcholově basketbal. Měla jste talent na sport?

Také jsem dělala skoky do vody. Na mistrovství republiky na třímetrové věži jsem skončila druhá. (úsměv)

Skoky do vody mají ke gymnastice blízko.

Ano, gymnastiku jsem začala dělat až poté. Měla jsem zažitý let vzduchem a to mi poté v gymnastice pomáhalo. Lépe jsem se orientovala.

Takže vás na gymnastice bavily právě cviky ve vzduchu?

Je to tak. Nejoblíbenější nářadí byl přeskok. Dávala jsem mu přednost před estetičtějšími nářadími jako je třeba kladina nebo prostná.

Jak jste si jako divačka užila letní olympijské hry v brazilském Riu de Janeiro?

V televizi jsem hlavně na gymnastiku koukala hodně. Před čtyřmi lety v Londýně jsem dokonce byla osobně. Šlo tehdy pro mě o silný zážitek, že jsem navštívila hry na stejném místě, kde jsem získala olympijské zlato.

Jezdila jste dřív do zaslíbeného Londýna častěji?

V sedmdesátých letech jsem tam strávila tři měsíce tréninkem mládeže. Překážela jsem tam trenérům. (úsměv) Udělala jsem si tam přátele, za kterými jsem pak občas vyjela. Zvlášť poté, co se otevřely hranice.

Co říkáte na gymnastiku, kterou závodníci předváděli v Riu?

Úroveň jde stále dopředu. Mohli jsme sledovat neuvěřitelné kousky. Část toho dělá i vybavení. My jsme třeba cvičili na parketách, nyní se používají pérovací koberce. Tím rozhodně nechci současnou obtížnost snižovat.

Jak se vám zamlouvá trend, že gymnasté jsou čím dál menší?

Na svoji dobu jsem se stočtyřiašedesáti centimetry byla všude nejvyšší. Nyní si často už trenéři vybírají růstově menší gymnasty, jenže to se mi moc nelíbí.

Třeba královna gymnastických soutěží z Ria Simone Bilesová měří 145 centimetrů…

Měla však souměrnou postavu. To se nedá říct o Číňankách, tam je to strašné. I muži byli dost malí. Na druhou stranu, když jsem se dívala na volejbal, tak na palubovku nastoupili obrovští chlapi, kterým skoro čouhala síť nad hlavu. (úsměv)

Česká gymnastika je v útlumu. Olympiády se zúčastnil jen David Jessen. Může u nás v nejbližší době vyrůst další Růžičková?

Zatím asi těžko. Nemáme dostatek vybavených tělocvičen a máme málo trenérů. Vidím to bohužel černě.