Na senzační šesté místo z mistrovství Evropy v Lisabonu navázala nedělním vítězstvím na Brněnské přehradě při závodě Ekol Superprestige. „Vůbec nevím, co k tomu říct. Myslela jsem, že budu v Brně unavená, a přitom se mně podařilo vyhrát. Snad se mně to všechno jenom nezdá,“ směje se třiadvacetiletá členka Ekol teamu.

S jakým cílem jste odjížděla do Lisabonu na evropský šampionát?
Loni jsem tam skončila čtrnáctá, takže i teď jsem si říkala, že kdyby se mně povedl výsledek někde okolo desítky, bude to super. Výš jsem nemyslela. Takže šestý místo je pro mě vlastně jako zlato. (smích) Nakonec jsem ztrácela jenom dvacet vteřin na medaili.

Ani tenhle výsledek vám ale nezaručil místo na olympiádě v Pekingu…
To ne, ale já už jsem s tím stejně nepočítala. Nemám nasbírané potřebné body v žebříčku, neodjela jsem tolik špičkových závodů. Budu muset kdyžtak vydržet do Londýna za další čtyři roky.

Ale na mistrovství světa, které bude za tři týdny v kanadském Vancouveru, jste se nominovala…
Nominovala, ale účast jsem odmítla. Třeba pětadvacáté místo by stejně neznamenalo nic. Zvolili jsme trochu jiný program závodů, mám to tam i tak dost nahuštěné. Zaměřím se teď spíš na duatlon.

Už příští víkend startujete v Řecku na mistrovství Evropy v duatlonu. Věříte si na obhajobu loňského stříbra?
Uvidím. Poslední závody ukázaly, že forma je dobrá. Ještě trochu potrénujeme a ve středu letíme.