Pro mnoho amatérských závodníků startuje sezona v sobotu na Pardubicku, kde v okolí Starých Ždánic a Dolan vyrazí na trať středního triatlonu s názvem Czechman. „Taky jsem nad ním přemýšlela, v úterý jsem se vrátila z Ironmanu na Lanzarote, kde se mi moc nedařilo. Do plavání pustili šestnáct set závodníků naráz a při skoku do vody mi tlupa přetočila dva prsty na noze. Mám je zafixované a bojím se, že mě to do běhu ještě nepustí,“ vysvětluje předloňská vítězka Czechmana.

Když se blíží závod, na snížení počtu tréninků se to u Kotopulu neprojevuje. „Každému vyhovuje něco jiného. Musím aktivně trénovat až do dne závodu, jen před dlouhým Ironmanem si dávám čtvrtek volný. Do středy dělám lehké intenzity od všech disciplín, ve čtvrtek aspoň regeneračně točím nohama. V pátek už jde o naladění na závod, dám si od každé disciplíny dvacet, třicet minut krátké intenzity,“ popisuje úřadující česká šampionka v dlouhém triatlonu. Moraviamana ovládla v posledních dvou letech.

Seriál Triexpert Jak na triatlon
Deník Rovnost ve spolupráci se společností Triexpert nabízí svým čtenářům nový seriál s názvem Jak na triatlon. Věnuje se stále oblíbenějšímu sportovnímu odvětví, které spojuje tři různé disciplíny: plavání, cyklistiku a běh. Z původních deseti jej díky návrhům dalších témat rozšíříme na dvacet dílů. Dozvíte se mimo jiné, jak si správně vybrat typ závodu, jak ideálně rozvíjet kondici, dočtete se o vhodné výživě, správném cyklistickém posedu, výběru materiálu či možnostech regenerace. Pravidelný seriál najdete na stránkách Deníku Rovnost každý čtvrtek. Pokud máte tipy na témata, která vás o triatlonu zajímají, pište na e-mail jaroslav.kara@denik.cz.

Kotopulu sedí neustálý zápřah i z toho důvodu, že poctivě maká v objemové fázi tréninku. „Tím víc mi vyhovuje mít tělo v provozu. Jakmile si dám den volna, tělo se naladí na klidový režim a moc se mu nechce, jsem rozlámaná. Takže volím aktivní odpočinek, aspoň turistiku. Znám lidi, kteří úplně uberou a nic nedělají, ale když jsem to jednou vyzkoušela, závod mi absolutně nesedl,“ sděluje dvojnásobná vítězka slovenského mistrovství Slovakman v předchozích dvou letech.

Přestože v osmatřiceti letech patří ke zkušeným triatlonistkám, před každým závodem ji sužuje tréma. „Před startem nepoznávám lidi, nevím, kde mám kolo, co se děje, zda se po plavání běhá, nebo jede na kolo. Toho bych se ráda zbavila,“ směje se Kotopulu. „Mám raději ústraní, kde si přemýšlím nad svými věcmi. Někdo si užívá společnost, hecování, já mám radši klid. Soustředím se na své tělo, zda nemá hlad, žízeň, hlavně abych na nic nezapomněla,“ přibližuje držitelka ironmanského osobního rekordu z Texasu v hodnotě devět hodin a patnáct minut.

Aby věděla, že jí před startem nic nechybí, začala si psát deníček. „Den před závodem si přesně napíšu, v kolik budu vstávat, jak dlouho mi zabere snídaně, jak dlouhý bude přejezd. Je fajn, že mám předzávodní itinerář, podle kterého se řídím. Když je někdo stresový jako já, udělá spoustu chyb a dost věcí zapomene, což se může negativně obrátit v závodě. S deníčkem jsem klidnější,“ líčí.

Základ závodního dne tvoří snídaně. Přestože většina českých středních triatlonů stejně jako Czechman začíná v poledne, na dřívější oběd prostor není. „Nejdřív začnu sladkým, potom bílkoviny jako šunku a sýr. Pořádně se nasnídám, trvá mi to i hodinu, takže si přivstanu třeba v šest. Pak už se jenom udržuji podle chuti. Ještě třicet minut před startem se snažím do těla dostat müsli tyčinku, aby mělo energii,“ povídá sedmá žena své kategorie na světovém šampionátu na Havaji 2017.

Kotopulu upozorňuje na nezbytné zahřátí před závodem. „Když mám prostor, projedu se dvacet minut na kole, to samé dám běhu. Moc se nerozplavávám, nanejvýš stovku, ale musí být teplo, jinak leda točím rukama. Spíš se protahuji, popobíhám a pořád nechávám tělo zahřáté,“ nabádá pátá žena mezi profesionálkami při Ironmanu v Malajsii.

Důležitý časový mezník před startem je uzavření závodního depa, kam si musí triatlonisté včas nachystat vše nezbytné na kolo i běh. „Proto na místě začínám rozjetím na kole, abych měla klid a dala ho včas do depa. Základ je správně si nachystat kolo, mít tam jídlo, které jsem si taky začala rozepisovat. S sebou už si beru do tašky jen neopren,“ hlásí Kotopulu.

I po rozpravě tělo neustále udržuje rozprouděné. „Mám ráda, když jsou svaly prohřáté, snažím se protahovat a soustředím se, zda mě něco nebolí. Před závodem se tělu hodně věnuji,“ doplňuje.