Tomu se se Sokolem Veselý Jehnice daří v posledních letech skloubit tyto na první pohled dohromady nesourodé faktory do úspěšně fungujícího týmu-klíče, který perfektně pasuje do zámku jménem úspěch.

O víkendu už počtvrté v řadě Brňané získali český titul extraligového mistra smíšených družstev. „Týmový úspěch není v České republice tak doceněný jako v badmintonově vyspělých zemích Dánsku nebo Rusku. Jak na klubové, tak na reprezentační úrovni. V Brně si přesto dalšího titulu strašně vážíme," vysvětluje Vorel po finálovém vítězství 6:1 nad Benátkami nad Jizerou.

Právě Středočeši se pokaždé v posledních čtyřech letech marně snažili o zlatý úspěch, ale marně. A to i přesto, že se spoléhají na zahraniční posily – dva Indonésany či jednoho Ukrajince. „Netáhnou za jeden provaz tak silně jako my," upozorňuje jehnický trenér.

Základ jeho družstva tvoří dvojnásobný český účastník olympijských her Petr Koukal, který Vorlovi před čtyřmi lety pomáhal při výběru kostry týmu a projednává s ním i každoroční změny. „Chtěli jsme dobré týmové parťáky, což se povedlo. Například mladý Adam Mendrek je velký individualista, ale v Jehnicích bojuje hlavně za tým," přibližuje kouč jednu z brněnských zbraní.

Další je profesionalita jeho svěřenců. Před víkendovým vyvrcholením sezony se v pátek celé družstvo sešlo společně téměř po třech měsících. „Neměl jsem žádné obavy, že někdo z nich přijede nepřipravený. Všichni jsou profíci, nachystaní byli na sto procent," ubezpečuje Vorel.

I když nejvíc úspěchů má za sebou Koukal, stal se i terčem vtipů od spoluhráčů. Jako jediný totiž prohrál svůj finálový duel. „Trochu si z něj dělali srandu, že kdyby nebylo jeho, mohli jsme zvítězit kanárem," směje se trenér.