Do Olympijského víceboje se každoročně zapojuje víc než 1200 škol České republiky, v uplynulém školním roce se do měření zapojilo 136 000 dětí ve věku od šesti do patnácti let. Republikové finále Odznaku všestrannosti tento čtvrtek a pátek hostí areál Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem v Brně.

Podle dostupných dat největší zlepšení u dětí nastalo ve sprintu, skoku do dálky a hodu míčkem. „V porovnání s loňským školním rokem a tím letošním se výkony dětí zlepšily. Vyzdvihnu výkony dětí z Jihomoravského kraje, které byly napříč všemi disciplínami excelentní v porovnání celou republikou,“ uvedl místopředseda Českého olympijského výboru Milan Hnilička. Nejslabší výsledky měly děti na severozápadě českého území.

Nejhůře v testování pohybové zdatnosti dopadly dnešní desetileté děti, které nastupovaly do základních škol v době covidové pandemie. „V té době to byli předškolácí nebo byli v prvním ročníku základních škol, děti se nemohly shlukovat ani sportovat v kroužčcích a oddílech. Tato kategorie se v testování výrazně zhoršila,“ doplnil Hnilička.

Exhibice olympioniků a autogramiáda při Republikovém finále Odznaku všestrannosti. | Video: Sabir Agalarov

Český olympijský výbor i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hledají cesty, jak pohybovoou zdatnost všech dětí nadále zlepšovat. „Nejde nám o to vychovat olympioniky, ale aby se děti naučily zásadní atributy sportu, vyhrávat, prohrávat, soutěžit jeden s druhým v rámci fair play. Tyto atributy jednoznačně potřebujeme do budoucí společnosti, kterou vychováme,“ podotkl Hnilička.

V tom hrají největší roli vedle rodičů také učitelé tělesné výchovy. „Potřebovali bychom, aby děti našly k tělocviku vztah, aby to nebyl třetí nejméně oblíbený předmět na školách, ale aby to bylo naopak a děti měly radost ze sportování, jak jsme to zažívali my,“ doplnil bývalý hokejový brankář, člen zlatého týmu z olympijských her v Naganu 1998.

Český olympijský výbor pořádá každoročně právě pro pedagogy speciální vzdělávací kempy zaměřené na novinky aplikovatelné do hodin tělocviku. „Chystáme pro ně také modelové hodiny, které budou moci snadno využívat ve svých školách,“ sdělil Hnilička.

V novém ročníku Olympijského víceboje mohou školy plnit pět speciálních pohybových výzev. První se pojí s kampaní Aktivní září v projektu Aktivní Česko. Školáci jakoukoli aktivitu zaznamenávají přes aplikaci EPP - Pomáhej pohybem, čímž navíc sbírají body pro Českou olympijskou nadaci, která už jedenáct let podporuje ve sportování děti z ekonomicky a sociálně znevýhodněných rodin, dětských domovů a děti v pěstounské péči. Český olympijský výbor je od roku 2015 koordinátorem Evropského týdne sportu, který pod heslem#BeActive upozorňuje na fatální nedostatek fyzické aktivity v každodenním životě.

Velký důraz na podporu pohybu dětí ve školách pak klade nová koncepce ministerstva školství, kterou se chystá představit na podzim. „Všichni si uvědomujeme, jak se dramaticky snížil rozsah pohybu u celé společnosti a vnímáme, jaký to má vliv na fyzické i duševní zdraví a celkovou odolnost. V kontextu s pandemií covidu problematiku pohybu nyní víc akcentujeme a jsme připravení dělat vše, co je v našich silách, abychom pomohli školám co nejvíc rozvíjet zdraví a pohybové dovednosti co největšího počtu žáků a studentů,“ prohlásil státní tajemník ministerstva Ondřej Andrys.

Fotogalerie: Exhibice olympioniků a autogramiáda při Odznaku všestrannosti

Opírá se také o loňské tematické šetření České školní inspekce. „Testování tělesné zdatnosti tady třicet let nebylo a nejen odborná společnost byla zvědavá, jaké budou výsledky. V zásadě všichni asi předpokládali, že většinou nepotěší, což se potvrdilo. Je to jednoznačná argumentace pro větší zájem o aktivity, které směřují k podpoře vytrvalosti, všestrannosti a celkové zdatnosti. Česká školní inspekce také zveřejnila komplexní a velmi dobře využitelné metodické doporučení, které staví na koncepci aktivní školy,“ doplnil Andrys.

Aktivní škola patří mezi základní pilíře nové koncepce, přiměje děti k pohybu i v jiných předmětech, o přestávkách nebo i při dopravě do a ze školy. „Potřebujeme cílit na všechny děti, nejen na ty, co mají pohybový talent nebo na jejich sportování vyvíjí tlak rodina, ale i na ty, které tak motivované nejsou a jejich rodiny nejsou aktivní v podpoře pohybových dovedností dětí. Jde nám o maximalizaci pohybových aktivit během celého dne, podporu aktivního transportu, děláme koncept aktivních přestávek. Divíme se, že žáci tráví čas díváním do mobilního telefonu, ale můžeme jim nabídnout alternativu, která bude postavená na aktivním pohybu. Chceme aktivovat žáky i mimo hodiny tělesné výchovy, pokusíme se o vyšší podíl terénních výkonů, ve světě vidíme, jak se dají učit slovní druhy nebo zlomky s podporou pohybu, usilujeme o aktivizaci pohybu v zájmovém vzdělávání. Paleta možností je velmi pestrá a nezapomínáme ani na výkonnostní část, na školní sport, školní sportovní kluby, vysokoškolský sport, univerzitní soutěže a podobně,“ přiblížil Andrys.

Podporu aktivního transportu mohou ovlivnit přímo rodiče. „Pokusíme se vytvořit ve školách takové podmínky, aby žáci měli motivaci přijít do školy pěšky, přijet na kole nebo na koloběžce, tedy jinak než v těžkém SUV, jak standardně vídáme před našimi školami. Není to žádná věda nebo z Marsu spadlé koncepty, které je potřeba složitě prosazovat. Tyhle jednoduché nástroje mají za cíl maximalizovat pohyb během celého dne, i když je jasné, že chtít dělat něco takového v centru hlavního města Prahy je složitější než někde jinde, ale stále víc škol a jejich zřizovatelů aktivní transport podporují, například i v Ostravě. V západním světě tento koncept funguje roky,“ doplnil státní tajemník.