Také na světovém šampionátu v dánské Kodani takto unikají od reality, nebo si dopřávají beaty, které je vyburcují. Českou výpravu lze podle žánrů rozdělit na více skupiny než jen sprintery a stíhače.

1. Nakopávací. Hudba, která dráhové cyklisty vybudí, dodá jim energii a pořádně nahecuje. Mezi takové patří především Martin Bláha. V Kodani skončil čtvrtý ve scratchi a dnes vyjede za obhajobou do královské vytrvalecké disciplíny – bodovacího závodu dvojic. „Poslouchám metal a rock, například Clawfinger, Soulfly či Sepulturu. Takovou muziku si pustím i normálně, ale při rozjíždění mě zabaví a lépe se mi šlape,“ potvrzuje brněnský závodník.

Podobný vkus má evropský šampion ve sprinterském omniu Denis Špička. „Mám rád něco drsnějšího, abych se nakopl, vyhovují mi Offspring. Člověk se před závodem odreaguje, nevnímá okolní šum, soustředí se. Ale zvládnu i rychlejší věci,“ podotýká dráhař brněnské Dukly.

2. Taneční. Jiná skupinka českých reprezentantů si potrpí spíše na rychlejší muziku než rockový nářez. „Poslouchám rytmickou, taneční hudbu jako trance či house. Vypadnu z atmosféry, které panuje na dráze, lépe se koncentruju. Hodně dráhových cyklistů používá přehrávač a každý je zvyklý na svůj žánr,“ popisuje další brněnský sprinter Tomáš Bábek.

Svůj repertoár cyklisté neustále obnovují. „Potřebuju rychlou muziku, které mě před závody vybudí. Poslouchám trance, ale nic konkrétního, vybírám si podle nálady,“ doplňuje český reprezentant Adam Ptáčník.

3. Mišmaš. Někteří dráhoví cyklisté volí jakýkoli útěk od monotónního zvuku točících kol. Za opravdového gurmána bez zaměření lze označit Aloise Kaňkovského. „Na tréninku používám mp3 furt, hlavně když jedu sólo, a beru úplně všechno. Mám rád Tři sestry, problém nemám ani s Hankou Zagorovou,“ culí se světový šampion v omniu z roku 2007.

K modernímu trendu se přidal i pětatřicetiletý majitel bronzu z kodaňského mistrovství světa v bodovačce Milan Kadlec. Ten jej využívá spíše při přípravě na silnici.

4. A cappella. Tedy bez hudebního doprovodu se obejde několik dráhařů. Jsou v menšině. „Nemám rád sluchátka, spíš vnímám sám na sebe, k tomu nepotřebuji hudbu. Mám špatné zkušenosti ze silnic, když neslyšíte třeba projíždějící sanitku,“ odmítá brněnský jezdec Jiří Hochmann, bronzový z loňského madisonu.

Pomocníka v uších nenajdete ani u světové šampionky ve scratchi Lady Kozlíkové nebo Jarmily Machačové. „Nepoužívám nic takového,“ reaguje druhá jmenovaná.

Trénink na válcích je jedna věc, ale na dráhu s mp3 přehrávačem cyklisté nesmí. „Za to jsou pokuty, protože hrozí nebezpečí, nevšímáte si okolí,“ vysvětluje Martin Bláha.