Katastrofální začátek, který vystřídal úchvatný finiš. Šestnáctiletý brněnský motocyklový jezdec Karel Hanika si v uplynulém ročníku vyzkoušel, jak chutná štěrk poražených i šampaňské vítězů. Svou premiérovou sezonu v Red Bull MotoGP Rookies Cupu načal chybami a nedokončenými závody, v posledních pěti podnicích už ale posbíral nejvíc bodů ze všech, když třikrát zvítězil. Nakonec skončil na bronzovém stupínku v konkurenci víc než dvaceti mladých dravců, kteří se perou o šanci proniknout do prestižního mistrovství světa.

Jak hodnotíte svůj výsledek?

Jako obrovský úspěch. Vůbec jsem něco podobného nečekal. Většinu sezony jsem se pohyboval výsledkově mnohem níž, ale závěr mi vyšel výborně.

Proč se tak diametrálně lišily výkony na obou koncích sezony?

Ze začátku mi chyběly zkušenosti. Nevěděl jsem, co a jak chodí, dělal jsem zbytečně dost chyb, které jsem ale už nikdy nezopakoval. Postupem času jsem se proto lepšil.

S čím jste šel do své první sezony v šampionátu určeném pro mladé nadějné jezdce?

Čekal jsem, že budu bojovat do desátého místa, tři vítězství překonala moje očekávání. Je ale pravda, že jsem postupně zrychloval a všichni jsme tak nějak tušili, že by to mohlo aspoň jednou vyjít.

Poprvé to přišlo při srpnové domácí Velké ceně v Brně. Od té chvíle jste mezi všemi jezdci posbíral nejvíc bodů. Uklidnil jste se premiérovým triumfem?

Rozhodně. Šlo o okamžik, který mě nakopl.

Nakonec vás dělily čtyři body od stříbrné pozice v celkovém pořadí. Zamrzí to?

Je to trochu škoda, ale druhé a třetí místo se už moc neliší.

Jihomoravskému jezdci Jakubu Kornfeilovi otevřelo celkové vítězství v roce 2009 cestu do mistrovství světa. Jak to bude u vás v příští sezoně?

Malá šance na postup do Moto3 asi je, ale zatím to příliš neplánuji. Mám totiž šanci zůstat v Red Bullech ještě jeden rok. Chci proto raději počkat. V případě úspěchu bych měl určitě lepší vyhlídky na přestup do kvalitnějších týmů mototrojek.

Pokud tedy zůstanete v „juniorce", jaký si kladete cíl do příští sezony?

Určitě budu usilovat o vítězství, nebo aspoň o stříbro, abych se výsledkově posunul. Měl bych být zkušenější, snad pojedu víc hlavou. Když se toho budu držet, úspěch se snad dostaví.

V uplynulém ročníku jste několikrát doplatil pádem na váš divoký jezdecký styl. Jak se to na trati projevuje?

Předjíždím i tam, kde by to ostatní nečekali. Většinou mi manévr vyjde. A když už jsem tak začal, rád bych v tom pokračoval. (úsměv) Když za někým jedu, soupeř si nikdy nemůže být jistý, jestli nezaútočím. Mají ze mě díky tomu trochu větší respekt.

Red Bull Rookies Cup se jezdí při vybraných závodech světového šampionátu. Vaše závody sledují i manažeři jednotlivých týmů. Už se s vámi některý z nich bavil?

Jednou se mi stalo, že za mnou přišli a povídali si se mnou.

Byl jste nervózní?

Trochu ano, protože jsou to lidé, kteří mají velké slovo. Choval jsem se proto zodpovědně, aby si o mně řekli, že jsem slušně vychovaný. (úsměv)

Jak zvládáte komunikaci v angličtině?

Tento cizí jazyk se učím už od základky, takže asi deset let. Necítím proto problém bavit se. Zároveň mám teď i doučujícího z Mexika, který mi v tom také dost pomáhá.

Dá se zvládat práce závodního jezdce a studenta gymnázia?

Ano. Nechci se jen spoléhat na závodění. Proto když můžu, chodím rád do školy. Mám individuální plán, učitelé mi vycházejí vstříc.

Jste mezi spolužáky celebrita?

To zase asi ne, ale všichni vědí, co dělám.