To stanovila československá reprezentace v roce 1970 šestým místem. Parta kolem Tomáše Satoranského může skončit líp, v souboji o pátou pozici vyzve v sobotu ve dvě odpoledne našeho času Srbsko. „Po roce 1989 se dostal basketbal u nás do těžkého útlumu, jde o obrovský úspěch,“ říká jeden z legendárních předchůdců současných hrdinů Kamil Brabenec. Bývalý elitní basketbalista brněnské Zbrojovky si zahrál na dvou mistrovstvích světa.

Co je hlavní příčina úspěchu?

Tým je delší dobu pospolu a kluci si na sebe zvykli. Zároveň herně vyrostli. Před dvěma lety na mistrovství Evropy dopadli tragicky (česká reprezentace vyhrála jediný z pěti duelů a skončila ve skupině pátá – pozn. red.), ale od té doby nabrali zkušenosti a hrají o sto procent líp. Satoranský dostává prostor v NBA, jiní zase v mezinárodních soutěžích. Důležité je, že na turnaji získali taky sebevědomí zápasem proti Turecku. Začali si věřit. Všechno je o hlavě. Když nejste podělaní, můžete dokázat velké věci. Teď taky záleží, jak se Srbsko vyrovná s tím, že nebude hrát o medaili, ale jen o páté místo.

Jde o největší úspěch českého basketbalu v historii?

Určitě je to nejlepší počin současnosti. Je skvělé dostat se tak daleko, když hraje tolik kvalitních reprezentací z nedávno vzniklých republik. Na druhou stranu je třeba pravda, že v současnosti je přece jen trochu jednodušší dostat se na šampionát, když je tam 32 týmů. Za nás se na mistrovství světa kvalifikovalo jen dvanáct celků.

Třicetiletý profesionál Elia viviani vyhrál v omniu olympijské hry v Riu de Janeiro v roce 2016. Ve své kariéře posbíral také několik etapových prvenství na Tour de France, Giro d'Italia, španělské Vueltě.
Na velodromu závodí olympijský vítěz Elia Viviani, týmový parťák Štybara

Mrzí vás, že z českého národního týmu pouze jediný hráč Patrik Auda prošel brněnským basketbalem?

Je to velká škoda. Mužský basketbal z Brna v podstatě zmizel. Když to vzdal – nevím proč – Miky Pospíšil, vše padlo. Kdo by se dostal do reprezentace, když naráz Brno bojovalo o záchranu v lize? Proto talentovaní kluci jako Auda hodně brzy pláchli jinam, aby se rozvíjeli. Teď se sice udělalo v Brně předkolo play-off, ale pořád je to nic moc. Roli hrají samozřejmě peníze a podmínky.

Pomůže současný úspěch basketbalu v České republice?

Je třeba, aby naši hráči udrželi laťku vysoko a dařilo se jim i na dalších velkých turnajích. Když se v basketu udělaly v posledních letech úspěchy, šlo o jeden turnaj a pak dlouho nic. Když děti uvidí Satoranského, Schilba nebo třeba Bohačíka pravidelněji v televizi, budou je chtít napodobovat. Basketbal má taky větší konkurenci než dřív, protože vznikly nové sporty jako florbal.

Zúčastnil jste se dvou mistrovství světa, vaším maximem je deváté místo ze šampionátu v roce 1978. Bylo už tehdy mistrovství tak globální akcí jako teď?

Vždycky šlo o velkou událost. Zažil jsem šampionáty, které se konaly v Portoriku a na Filipínách, což bylo daleko. Tehdy ještě nejezdilo na turnaje tolik novinářů ani se zápasy nevysílaly v televizi, což dělá strašně moc pro propagaci turnaje. Když jsme hráli na mistrovství před těmi lety, vycházely o nás v novinách jen malé články.