Takže vás čekají dárky na poslední chvíli?

Právě. Ve čtvrtek jsme měli mít trénink, ale pokusili jsme se trenérovi vysvětlit, že má být volno na poslední doladění před Vánoci, takže jsme ho měli.

Dodržujete vánoční tradice?

Ráno nazdobím stromek, koukáme s děckama na pohádky, pak jdu vždycky v jednu hodinu ven na vánoční fotbálek až do tmy, potom sprcha, chystačka kapra a rozbalovačka.

Hlídáte se doma u cukroví?

Cukroví nejím, ne že bych si držel linii, ale spíš si dám kapra. Jsem takový rybář, že úlovky pouštím, a všichni mi nadávají, že jsem sportovní rybář, že by ryby chtěli. Teď si kapra dopřeju. (smích)

Taky ho připravíte?

Zvládám, ale dělám to nerad. Třeba pstruha zabiju a sním, ale s kaprem jsme odmalička tlačení, že to je vánoční ryba, takže jsem z toho úplně nesvůj a mám fakt problém. Občas to zvládnu, ale někdy si ještě další den na to vzpomenu a nemám z toho radost.

Děti chtějí, abyste kapra pouštěl?

Ne, ty právě chtějí, abych ho zabíjel. Říkám jim, že ho pustím a děti na mě: Ne, my ho chceme k večeři. Tak se hádáme. (úsměv)

Přes svátky si nedopřejete válení u televize?

To vůbec neumím, ani si to nemůžu dovolit. Když jsem pořád v práci, nebo na házené, nemůžu se vyvalovat a odpočívat. Musím splatit dluhy rodině.

Váží se po svátcích také házenkáři?

Fungovalo to u nás. Předtím se musíte zvážit s činkou v kapse a pak je to dobré. Jsem zkušený matador, musíte do trenek propašovat činku a jste v klidu. (smích)

Vzpomínáte, které dárky vám jako dítěti dělaly radost?

Když jsem byl menší, přišly do módy takové baseballové kšiltovky, tu jsem si přál a dostal. Měly rovný kšilt, potřeboval jsem ho křivý, takže jsem měl čepici asi tři dny zavřenou v šuplíku s pokrčeným kšiltem. Potom si pamatuji baseballovou bundu.

Co vás nyní potěší za dárky?

Třeba teď mi dítě doma řeklo, že chce jojo. Díval jsem se na internetu a nic mi nevyjelo. Až pak jsem napsal yo-yo a vyjela taková speciální, se kterými se dělají úplně výborné triky. Zamiloval jsem se do toho. Koupil jsem to k Vánocům, ale už jsem ho vytáhl z krabice a zkoušel. Až ho děti dostanou, řeknu jim, že to znám a ukáži jim pár triků, to je největší fligna. Můžete napsat, jaký dostanou dárek, protože to neumí přečíst. (úsměv)

Strávil jste čtyři roky na Islandu. Jaké tam byly Vánoce?

Vypadají krásně. Mají tam polární noc a všechno je hrozně moc osvětlené. Tady by se řeklo, že to je kýčovité, ale tam se to do krajiny hodí. Snaží se vše co nejvíc osvítit, protože je to ve tmě už na palici, takže se podle mě těší, až tam dají svíčky a soby a santy. Mají takové skřítky, asi týden před Vánocemi chodí každý den jiný, mají různé vlastnosti.

Líbilo se vám tam?

Byl jsem do toho úplně zamilovaný, když jsem šel v zimě všude bylo světlo, v polární noci člověk hledá každé světýlko a když nahoře svítila polární záře a jasno, bylo to super. Mám na Island hrozně silné vzpomínky.

Vrátíte se?

Mám chuť, ale slíbil, až děcka budou velká a budou z toho mít rozum, tak jim ukážu, jak to tam fungovalo. Teď to nemá cenu.

Jak slavíte Silvestra a dáváte si novoroční předsevzetí?

Ta mě nějak neberou, jen si přeju, ať jsme všichni zdraví, protože je to fakt důležité. Absolutně už od puberty mě nebaví hurá plánované akce, kdy se všichni opijou a pouští si petardy, to nemám rád. Byl jsem na Silvestra vždycky doma a teď s dětmi to neměním. Ale pár lidem se líbilo u nás doma a bohužel se k nám pozvali i letos, takže mě to nemine a budu všechno chystat. (smích)