Po zrušení dubnového Nations Cupu ve velšském Newportu neodcestují ani do Hongkongu, který druhý díl obdoby světového poháru hostí od 13. do 16. května. „Věděli jsme, že covidová bublina s sebou nese velká rizika a spoustu obstrukcí, při hromadě testů hrozilo nebezpečí, že někdo na jedenadvacet dní skončí zavřený v karanténě v Hongkongu. Řekli jsme si, že to stejně podstoupíme, protože nám přišla nabouchaná startovka. Těšili jsme se konečně na závody, které potřebujeme. Jenomže potom jsme se dozvěděli o ztížení,“ líčil kouč brněnských i reprezentačních sprinterů Petr Klimeš.

Zpřísnění pravidel odradilo velkou část účastníků Nations Cupu. „Zásadní bylo, že může být jen jeden člověk na pokoji, což akci brutálně prodražilo. Najednou všechny zajímavé státy ze svěťáku vycouvaly. Tím pádem velké plus zmizelo a zbyly jen minusy. Startovka je tristní a investovat milion korun kvůli závodu, který nedosahuje úrovně krajského přeboru, pro nás nemá cenu,“ objasnil Klimeš.

Z dráhařských velmocí se tak v Hongkongu představí jen Japonsko. „Britové měli zakázané tam letět, nebudou tam ani Nizozemci, Francouzi, Němci, Rusové. Závod by neměl potřebnou kvalitu,“ vysvětlil trenér.

Všechny síly tak brněnská Dukla napnula ke kolumbijskému Cali, které přivítá Nations Cup od 3. do 6. června. „Už se těšíme na závody. Je blbé, když se nemůžete srovnat s ostatníma holkama, pouze s lidmi z týmu. Ale letět takovou dálku do Hongkongu, abychom nemohli závodit s nejlepšími, nemá smysl,“ hlesla sprinterka Sára Kaňkovská.

Dráhaři Dukly minulé dva týdny dřeli na soustředění v bulharském Plovdivu, což hodlali zúročit už příští týden v Hongkongu. „Je náročné na psychiku, když teď nemáme před sebou cíl, ale soustředění byla super změna, aspoň netrénujeme furt v Brně,“ pronesla Kaňkovská, která v listopadu v Bulharsku při mistrovství Evropy vybojovala stříbro v keirinu.

ZMĚNA V TRÉNINKU

Trenéři hned po zjištění, že do Hongkongu nevyrazí, změnili tréninkové plány, protože chystali dvě různé skupiny. „Jedna parta měla jet do Hongkongu, druhá do Cali. Po prvním třídenním tréninkovém bloku jsme rozsekli, že Hongkong vynecháme a všichni jeli to stejné naplno,“ řekl Klimeš, který chce v Kolumbii postavit dva mužské tříčlenné týmové sprinty i obě ženy.

Přestože od evropského šampionátu uplynulo půl roku, brněnští dráhoví cyklisté si díky tréninkovým kempům v Bulharsku drží solidní formu. „Když strávíme delší dobu na dřevěné dráze, je vidět, jak to závodníkům prospívá. Před prvním soustředěním si dlouho nečuchli ke dřevu a ze začátku to bylo rozevláté, ale podruhé už stačil jeden trénink a kluci i holky věděli, jak si na dřevě počínat. Výkonnost se zvedá,“ liboval si kouč.

To vnímá i olomoucká rodačka Kaňkovská. „Každý trénink je dobrý a posune mě o něco dál, neřekla bych, že mi teď chybí něco určitého, jako minulý rok síla. Největší závody máme ještě daleko před sebou a ladíme hlavně na ně,“ podotkla dvaadvacetiletá Kaňkovská.

Kolodrum Plovdiv, jak se oficiálně nazývá velodrom otevřený před necelými šesti lety, se stal útočištěm Dukly Brno pro tréninkový kemp poprvé už na začátku března. „Nemůžu na něj říct špatné slovo. Máme dráhového času, kolik potřebujeme, k dispozici dvě motorky. Velodrom je hlavně skvělý, dobře postavený, je tam dostatek tepla i světla. Vycházejí nám ve všem vstříc. Paní, co to má na starosti, se nás pořád ptá, zda něco potřebujeme. Ani dvanáct set kilometrů není vzdálenost, která se nedá překonat,“ sdělil Klimeš.

Jak čtrnáct dní zvládá Kaňkovská, které má v týmu jedinou ženskou parťačku Veroniku Jaborníkovou? „Dva týdny jsou v pohodě snesitelné. Byl tam s námi i táta, ale je super mít k sobě další holčinu,“ potvrdila dráhařka, jejíž otec Martin Kaňkovský je mechanik Dukly Brno.