V indonéské Jakartě v úvodním Nations Cupu sezony, což je obdoba světového poháru, zajel v týmovém sprintu s Jakubem Šťastným a Martinem Čechmanem desáté místo v čase 44,212 sekundy. „Byl to první svěťák, který se počítá do olympijské kvalifikace, takže účast byla extrémní. Jedenadvacet účastníků týmového sprintu jsem dosud nikde nezažil. Zajímavé je, že jsme jediná země z nich, která nemá dřevěný velodrom, i Indie nebo Tchaj-wan už ho mají, přesto jsme se umístili desátí, což není špatný výsledek,“ líčil Topinka.

Dominik Topinka (černobílé kolo) a Matěj Bohuslávek (žlutomodré kolo) na tréninku Dukly Brno ve Vídni.
Rychlíci na start. Dukla Brno sází na elitní české bikrosaře

Na devátou Kanadu ztráceli čeští reprezentanti jen 0,03 sekundy, což je značný příslib pro kvalifikaci na hry do Paříže v příštím roce. „Chceme se dostat pod čtyřicet čtyři sekund, jako se jezdívalo v minulosti. Stačí, aby každý článek týmového sprintu maličko zrychlil, což podle mě není o výkonnosti, ale jen otázka souhry. Proběhly změny v pozicích, potřebujeme čas na sehrání a může to být kvalitní. Věřím, že budeme dobří, mám z toho radost,“ sdělil devětadvacetiletý dráhař.

Změny ve složení týmového sprintu se udály na všech pozicích. Topinka se přesunul z první na druhou, na třetí se posunul Čechman a nahradil Tomáše Bábka, jenž ukončil kariéru. V Jakartě rozjížděl Šťastný. „Můj projev na první pozici nebyl klukům moc příjemný, vznikala za mnou velká mezera a byl z toho závod jednotlivců místo týmového sprintu. V novém složení to nebylo zlé, Martin trojku nejezdí vůbec špatně, fakt mu jde a chválil mě, že se mu za mnou jede dobře. Zbývá nám, abychom se úplně sehráli, vyladili drobné detaily a může to být kvalitní týmový sprint směrem k olympiádě,“ vyhlížel.

Z BIKROSU NA DRÁHU

Topinka je původní profesí bikrosař a dělalo mu potíže vydržet v maximální rychlosti víc než jedno kolo. Na tom dost zapracoval. „Moje práce v sedle se zlepšuje, z jednoho kola se dostanu na dvě, ale pořád je na čem pracovat. Byl jsem schopný rozjet jedno kolo a ve druhém úplně vyhnít, teď už ve druhém nezpomalím a jsem schopný Martinovi na třetí pozici předat kvalitní rychlost, aby pokračoval v dobrém času. Musím vydržet do konce, aby v nejvíc bolavém třetím kole nezpomaloval. Myslím, že se to daří, ale stále mám mezery,“ uznal.

Brněnský sprinter v minulém roce prošel velkými zdravotními lapáliemi, z nichž je konečně venku, což se projevuje na vzrůstající výkonnosti. „Po prodělání covidu se mi každý měsíc vracela nemoc, měl jsem mononukleózu, podezření na arytmii srdce. Tělo nereagovalo na trénink, přišel jsem z něj a měl teplotu. Mistrovství světa v Paříži jsem v říjnu vynechal a po pauze už jsem se cítil zdravý. Byl jsem najednou schopný vydržet i druhou pozici v týmovém sprintu. Myslím, že to jde správným směrem a vše dobré teprve přijde,“ doufal Topinka.

V Jakartě startoval ještě v individuálním sprintu, v jeho kvalifikaci obsadil 32. místo a dál nepostoupil. Letmých dvě stě metrů zajel za 10,025 sekund. „Padesát závodníků jsem taky zažil poprvé a postupovalo jen dvacet osm jezdců. Rovných deset vteřin není moc dobrý čas, ale ani nic, co by člověk zvládl bez šlapání. Nejhorší postupový čas byl 9,8, což je neskutečné, čím blíž bude olympiáda, tím půjdou časy níž a na srpnovém mistrovství světa v Glasgow může být 9,6. V prosinci jsem v Grenchenu jel poprvé 9,9, pak jsem si natrhl sval v tříslu, ale i kdybych si dal osobák, nestačilo by to. Podle trenéra jsem nejel špatně dvoustovku, jenže ostatní byli rychlejší,“ uvedl.

Dráhový cyklista brněnské Dukly Martin Čechman na mistrovství Evropy ve švýcarském Grenchenu.
Dráhař Čechman vystoupil z Bábkova stínu, byl pátý na Evropě v keirinu

V Indonésii závodil už před čtyřmi lety, takže pro něj nešlo o nový svět. „Věděl jsem, do čeho jdu, kuře s rýží je tam k večeři, obědu i snídani, ale posledně jsme s bikrosem byli v nějaké vesnici, Jakarta je velké město. Kultury máme rozdílné, když jsme šli s Martinem a Kubou po ulici, místní si nás fotili, asi mysleli, že jsme nějaký boy band, tolik bílých mladých kluků znali jen z YouTube. Lidé se tam válí po zemi, nemají boty ani zuby a přesto se na vás furt smějí. Radují se z mála, což nám chybí,“ všiml si český reprezentant.