To vše nabídlo osm dní dráhové cyklistiky na mistrovství světa ve skotském Glasgow. „Kvalita šampionátu byla naprosto absolutní. Na co jste se dívali, to stálo za to. K tomu plný barák už na ranní kvalifikace, diváci na ostrovech jsou vždy nejlepší. Přestože se snáší kritika na program, byla to nezapomenutelná akce,“ řekl trenér české sprinterské reprezentace a brněnské Dukly Petr Klimeš.

Program dráhové cyklistiky na velodromu Sira Chrise Hoye trval osm dní, jeho součástí totiž byla i paracyklistika. Kritice však už před šampionátem čelilo například konání pevného kilometru a keirinu mužů v jeden den. Nizozemec Jeffrey Hoogland si užil zlatý ceremoniál po triumfu v kilometru až po rozjížďce keirinu. „To nelogické rozděleni disciplín bylo nejvíc vidět právě v úterý, trpěly na tom keirin i kilák, který spousta lidí nejela. A poslední den se zase jezdil keirin po pětadvaceti minutách. Člověk si řekne, že když se program roztáhne, bude se brát víc ohledu na závodníky, ale spíš vůbec. Divák se určitě baví, jenže závodník trpí,“ podotkl trenér, který i s cestováním stráví mimo domov dvanáct dní.

close Veronika Jaborníková z Dukly Brno uzavřela své účinkování na mistrovství světa v dráhové cyklistice v Glasgow sprintem. Na snímku trenér Petr Klimeš. info Zdroj: Martin Straka zoom_in Trenér české sprinterské reprezentace Petr Klimeš.

Nejlepší výsledek předvedli dráhaři Dukly Brno v týmovém sprintu, trojice Matěj Bohuslávek, Dominik Topinka a Martin Čechman skončila jedenáctá. Nebýt zlomeného pedálu a pak neupevněného kola v bloku při startu atakovali by postupovou osmičku. „Všechny síly jsme upnuli na týmový sprint. Pozitivní je, že výkon na osmičku by tam byl, kdyby se nestaly ty problémy. Je to malá náplast na velkou bolest,“ hlesl Klimeš.

Na mistrovství světa se mohl český týmový sprint přiblížit postupu na olympijské hry do Paříže, zatím v pořadí národů ztrácí. „Zůstaneme někde kolem desítky, ale nevzdáme se i s ohledem na budoucnost. Tým je renovovaný, na začátku sezony nás omezilo, že Matěj podstoupil operaci kolena a nastoupil od poloviny sezony. Kluci z bikrosu k nám přišli relativně nedávno a týmový sprint je asi nejtěžší na naučení, ale pomalými krůčky šplháme do osmičky, kterou chceme,“ uvedl trenér.

Ve skotském Glasgow měly dráhové reprezentace poslední možnost zaregistrovat kola a vybavení, s nimiž chtějí závodit pod pěti kruhy za rok v Paříži. A tak se aspoň na chvíli na velodromu objevila nejnovější díla vývojářů. „Je to spíš parketa nejbohatších států a jelikož mezi olympiádami jsou jen tři roky, každý se do toho nepustil, protože výroba prototypu je nesmírně složitá věc. A udělat každému člověku kolo na míru pro olympiádu je finančně i organizačně náročné. Někdo řeší jen komponenty, někdo celá kola. Počkáme, co bude k mání a na co budeme mít peníze,“ pravil Klimeš.

Zásadní změna u vývoje se týká geometrie. „Kola se prodlužují, jak to pravidla dovolují, z aerodynamického hlediska je výhodné, když je závodník co nejvíc natažený, takže se vidlice posouvají dopředu. Britové kvůli menšímu odporu při víření vzduchu dělají široké vidlice, Japonci dokonce přendali převody na levou stranu,“ objasnil kouč.

Jednotlivé státy také předkládaly desítky závodních kombinéz, které chtějí použít v Paříži. „To je daň za zkrácený čas mezi olympiádami, každý zaregistruje co nejvíc oblečení, aby si pak vybral, co může použít. Oblečení podléhalo velké kontrole na šampionátu, každý kus musel projít skenerem, který vyhodnotí, zda je v pořádku vůči pravidlům. Do kombinéz se začínají dělat vložky, řeší se proužky. Týmy testují, co bude nejlepší,“ popsal trenér Klimeš.