Jak náročná byla organizace eurocupové bubliny?

Už přes Vánoční svátky jsme začali s prvními organizačními věcmi, ale moc jich nešlo ještě zařídit, protože FIBA (Mezinárodní basketbalová federace – pozn. red.) i NSA (Národní sportovní agentura – pozn. red.) měly dovolenou. Dělalo se tedy všechno na poslední chvíli asi dvanáct dní před začátkem. To na akci, která se normálně připravuje třeba půl roku dopředu, bylo šibeniční. Bez spolupráce s ČBF (Česká basketbalová federace – pozn. red.) bych opravdu nebyl schopný turnaj v současných podmínkách i přes naše zkušenosti udělat.

Jak jste nakonec obstáli před přísnými pravidly?

FIBA na nás měla ještě přísnější požadavky, než nám dávala výjimka z vládních nařízení. Všechny se nám ale podařilo zabezpečit a delegáti neshledali na celém pořadatelství jediný problém. Třešinka na dortu je fakt, že přes neustálé testování výprav při nástupu na hotel, před odletem a před každým zápasem jsme neměli mezi účastníky jediného pozitivně testovaného. To je pro nás dobrá vizitka i pochvala od FIBY, že jsme předešli pozitivním případům.

Při zápase hlídala dodržování nařízení komisařka. Čekal jste takovou důkladnou kontrolu?

Komisařka byla ještě přísnější než předpisy FIBY a vládních nařízení. Byla Němka a neskutečně urputná. Nejenže kontrolovala testování, jednotlivé zóny podle toho, kdo kam může, nebo jestli má člověk roušku, ale byla úporná i v tom, že když někomu rouška byť jen na chviličku spadla z nosu nebo se šel napít, už mu byla za zády a hrozila. Neměla pochopení ani pro případné chvíle, kdy člověk potřeboval roušku na chvíli sundat, nebo když mu nedopatřením spadla.

A vy jste byl v odděleném sektoru na tribuně…

Ano, ale taky striktně kontrolovala, jestli jsme všichni daleko od sebe a jestli se zdravíme jen lokty. Opravdu neustále běhala mezi sportovní a organizační složkou a na všechno dohlížela, byla fakt nekompromisní. Samozřejmě ale je to v pořádku a vedlo to k tomu, že bublina dopadla po technické a zdravotní stránce na výbornou.

Jak nakonec vypadal život v bublině na hotelu?

Všechny výpravy byly spokojené. Každá z nich měla svoje patro a oddělené místo na stravování, takže se mezi sebou vůbec nepotkávaly, což ale negativně nesly některé hráčky, které se znají napříč těmi kluby, ale potkat se zkrátka nemohly.

Na co si nejvíc týmy stěžovaly?

Chtěly chodit ven na procházky, ale to bylo striktně zakázané. Společně s hotelem jsme jim připravili aspoň takový hotelový dvoreček, aby se ven vůbec dostaly. Komisařka to opravdu hlídala a byla přísná i na své delegáty, které nikam jinam nepustila. Byli všichni trochu nešťastní, že se z hotelu nedostali ven, ale to byla přesně ta bublina a požadavek, jak by to mělo vypadat. Nemohli jsme jim dát jinou možnost.

Měl některý z týmů speciální požadavky?

Všichni měli všechno s sebou, akorát Turkyně na to, že mají největší rozpočet, tak si nedovezly masírovací lehátko. Museli jsme jim ho tady ještě zajistit, ale to byla jen maličkost. Jinak celky měly veškerý komfort na hotelu, tedy až na jednu výjimku.

Jakou?

Přísně zakázány byly i veškeré regenerační věci jako sauna nebo vířivka. Prostě pro dnešní dobu zákaz, což jsme se shodli s trenérem (Dušan Medvecký – pozn. red.), že při třech utkáních ve čtyřech dnech to bylo pro hráčky vražedné. Masér byl tak celou dobu v permanenci a zaslouží si taky absolutorium, protože byl jediný, který mohl holkám s regenerací pomoct.

Jak dopadla akce po finanční stránce?

Teprve budeme všechno finalizovat. Nicméně už v průběhu mi naskakovaly obavy, protože výdaje neustále narůstaly a o slíbené příjmy ještě pořád bojujeme. Kvůli současné finanční situaci nám totiž i přes sliby budou některé částky kráceny. To znamená, že jako pořádající klub poneseme z našeho rozpočtu a od našich partnerů daleko větší rozsah finanční spoluúčasti, než jsme si původně mysleli.

Vyplatila se vám tedy organizace eurocupové bubliny?

Všechno jsme to dělali s ohledem na to, že domácí prostředí bude naší výhodou v šíleně těžké skupině a že to pomůže našim postupovým ambicím, nebo aspoň tomu, že sehrajeme vyrovnaná utkání. Řada lidí nám proklamovala dvaceti třiceti bodové rozdíly a že naši soupeři jsou na euroligové úrovni. My jsme ale nakonec všechny zápasy zvládli tak, že jsme do poslední sekundy bojovali o vítězství. Teď máme neuvěřitelné ohlasy od odborníků a basketbalových příznivců, že to bylo úžasné představení, co jsme jim nabídli. Teď ale chceme dostat zpátky do akce naše mládežnické týmy.

Královo Pole skončilo třetí a o skóre do osmifinále EuroCupu nakonec nepostoupilo. Přesto vládne spokojenost?

Klobouk dolů, jak to holky zvládly a jak je trenéři na zápasy připravili. Trenér Medvecký skvěle odkoučoval všechny tři eurocopové duely a Kuba Nevrlý (asistent trenéra – pozn. red.) měl dopodrobna zmapované soupeře. Kdybychom na ně nebyli takhle připraveni, tak tam finanční rozdíly a nákupy soupeřů jsou vidět daleko víc. Ty nůžky jsou zkrátka otevřené a my jsme přitom odehráli tři rovnocenné partie.