Našponované ruce Ivany Plchotové. To je často poslední věc, kterou soupeřky osmadvacetileté volejbalistky vidí, než začnou zuřit po nepovedeném útoku. Opora polského týmu Dabrowa Gornicza neprostupným blokem deptala v Poháru CEV i brněnské volejbalistky.

Rodačka z Hustopečí se po návratu z italské Série A1 do polské ligy hodlá prát o tituly. „V evropském poháru chceme do Final Four,“ říká reprezentační kapitánka, která od roku 2003 v dresu národního týmu nasbírala 109 startů.

Proč jste se vrátila do Polska?
Chtěla jsem zůstat před dvěma lety v Itálii, ale odešla jsem do polské Muszyny. Angažmá vypadalo slibně. Jenže klub neměl peníze a nevěděla jsem, jestli dostanu zaplaceno. Šla jsem do Rumunska kvůli podmínkám. Jenže se všechno opakovalo. Vrátila jsem se proto do silného týmu, kde je situace stabilizovaná.

Strávila jste pět let v Itálii. Teď jste druhý rok v Polsku. Dají se obě soutěže srovnat?
V Itálii mají volejbalistky kvalitnější tréninky. Jsou delší a mnohem objemnější. Zaměřují se na konkrétního soupeře a příprava na něj trvá vždy celý týden. Hodně se používá video. Italští skauti jsou perfektně vybavení a znají volejbalový trh. Trenéři proto mají s novými hráčkami jednodušší práci. Musím říct, že trenéři v Itálii volejbalu rozumí jako málokdo.

Cítíte, že polská liga je na vzestupu?
To je pravda. Rok od roku se zlepšuje, protože přichází zahraniční hráčky, trenéři a techniky. Doufám, že se italské nejvyšší soutěži brzy přiblíží. Za pár let bude srovnání polského a italského světa zajímavé.

Gornicza hrála loni Ligu mistryň. Sledovala jste týmy z Plus ligy?
Moc ne. Vím, že o první příčky se nebojovalo tolik. Špičkových týmů bylo méně. Letos kvalita narostla.

Gornicza je favorit domácí soutěže i Poháru CEV. Jaké má klub ambice?
Docela vysoké. Určitě přední příčky v lize a Final Four evropského poháru. Hráčky v týmu jsou kvalitní a skvěle technicky vybavené.

Máte za sebou teprve jeden soutěžní zápas, kdy jste porazily Wroclav 3:1.
Začínaly jsme pozdě a chybí nám souhra. Holky říkaly, že je to protivný soupeř, se kterým neumí hrát, takže jsou to cenné body

K týmu jste se připojila po listopadovém mistrovství světa. Jak se cítíte?
Gornicza se zachovala úžasně. Po příjezdu z Japonska mi klub dal týden volna, abych se dostala do normálního evropského režimu. Teď trénujeme souhru s nahrávačkami. Zápas od zápasu se lepšíme.

V prvním duelu Poháru CEV jste narazily na Brno. Zvítězily jste utrápeně 3:1.
Proti holkám z Brna se na jejich palubovce hraje těžko, protože v zápasech s favority nemají co ztratit. My musíme vyhrát, kdežto ony nemusí. Brno odehrálo solidní zápas, za to my jsme nakupily mnoho chyb. Fakt strašně moc.

Na zápas se vypravila padesátka polských fanoušků. Jezdí za vámi všude?
Ano. Jsou úžasní a neuvěřitelně nám pomáhají. Vždycky udělají domácí atmosféru.