Letos se měl stát už platným členem Bulldogs Brno. Přesto Štefan Furdan stihl do konce prosince odehrát pouze stejný počet zápasů jako loni.

„Před prázdninami jsem se s trenérem Vítkem domluvil na spolupráci. V týmu jsem měl bojovat o místo v základní sestavě. Těsně před odjezdem na Czech Open jsem si ale poranil koleno,“ smutně vzpomíná na nepříjemný zážitek Furdan.

Vidina první kompletní extraligové sezony se tedy mladému útočníkovi rozplynula. Místo tréninkových dávek musel absolvovat operaci zraněného kolena a následné rehabilitace. „Klobouk dolů, protože lékaři odvedli perfektní kus práce. Koleno sice po zápasech ještě trochu bolí, ale jinak drží. A to je hlavní,“ konstatuje dvacetiletý florbalista.

Do letošního prvního extraligového utkání tedy nastoupil až koncem listopadu. V tom druhém, v neděli proti Havířovu, se už zapsal i do statistik. Vstřelil gól a na další dva přihrál. „Hrozně mě to potěšilo. Hrálo se mi perfektně a atmosféra při zápase byla naprosto super. Byl to báječný pocit taky proto, že se nám podařilo vyhrát,“ září štěstím jemnický rodák.

O chuti bojovat o místo v základní sestavě svědčí i to, že na každý trénink dojíždí asi sto kilometrů. „Bydlím až v Jemnici. Je to náročný, ale musím dřít, abych se brzy zapracoval do týmu,“ odhodlaně říká Furdan.

Jediné, co mu po návratu dělalo menší problémy, byl systém hry brněnského týmu. Po dlouhé pauze si ještě nestačil dostatečně zvyknout. „Od druhé třetiny proti Havířovu už to bylo lepší. Navíc jsem si v útoku hodně rozuměl s Honzou Valčíkem. V zápase nám to klapalo,“ chválí svého spoluhráče z útoku Furdan.

„Výborně jsme se doplňovali. Věděl jsem, kam mi naběhne. On je spíš dobrý střelec a já naopak nahrávač, takže se pěkně doplňujeme. Doufám, že se nám bude tak dařit i nadále,“ těší se na další spolupráci s Valčíkem dvacetiletý útočník.