Měli jste před zápasem zprávy, že rekord padne?

Vedení klubu akci hodně propagovalo. Připravilo spoustu doprovodných akcí a lákalo i na další známé sportovce. Tušili jsme, že to může vyjít.

Co s vámi divácký kotel při zápase dělal?

Se mnou konkrétně nic zvláštního. Jsem spíš flegmatik a věci mimo zápas moc neřeším, snažím se koncentrovat na hru. Hodně kluků to však naladilo, aby utkání brali zodpovědněji. Nechtěli si před tolika lidmi urvat ostudu. (úsměv)

Buldoci mají poměrně nezkušený tým. Šlo na mladých poznat, že jsou z takové návštěvy nervózní?

Nejvíc asi před zápasem v kabině. Atmosféra byla vyhecovanější, jinak tolik ne.

Snil jste dřív o tom, že jednou nastoupíte před tolika lidmi?

Samozřejmě jsem v to doufal, ale musím říct, že jsem nevěřil, že se mi to někdy povede.

Divácký rekord si Buldoci vzali zpět od Pardubic. Cítil jste, že vedení po tom hodně prahne?

Bavil jsem se s naším manažerem a klub chtěl vrátit rekord tam, kam chodí jedna z největších průměrných návštěv na Superligu. Diváci zde na florbal slyší.

Po prvním gólu Buldoků přilétla od diváků na palubovku plánovaná záplava plyšáků, kteří pak putovali do dětských domovů. Jak jste si spršku užili?

Byla to bomba. Připadal jsem si jak v NHL, když na led padají při hattricku kšiltovky. Šlo navíc o dobrou věc a velký zážitek.

Mrzí prohra před tolika lidmi o to víc?

Mrzí mě hlavně fakt, že šlo o Tatran. Navíc jsme na něj měli.

V pátek jste při výhře 6:5 v prodloužení na palubovce Bohemians dotahovali ze stavu 1:5. V neděli vám naopak soupeř ve třetí části odskočil na 6:4. Čím to?

Rozdíl byl hlavně v soupeři. Tatran stojí o level výš. O Bohemce jsme navíc věděli, že má špatné třetí třetiny, takže jsme do toho schválně dupali.