V poslední době se v České republice moc neobjevuje. Většinou brázdí zahraniční tratě a pracuje v německé firmě, která vyrábí závodní auta. V sobotu se měl při Epilogu na Masarykově okruhu představit brněnským fandům po dlouhých pěti letech. Nakonec se mu to však nepoštěstilo. Jeho rakouský týmový kolega naboural v pátek při tréninku soutěžní vůz. „Moc mě to mrzí," povídá Enge v exkluzivním rozhovoru pro Deník Rovnost.

Jak se přihodilo, že jste se po dlouhé době měl objevit na závodech v Brně?

Pracuji pro německou firmu, která vyrábí nové krásné auto KTM x-bow GT4, se kterým jsme se právě na Masarykově okruhu měli představit. Chtěli jsme stroj vyzkoušet v náročném dvanáctihodinovém závodě. Letos zatím absolvovalo jen pár krátkých startů.

Kdy jste v Brně závodil naposled?

Nepamatuji si to úplně přesně. Myslím, že to bylo v roce 2010 při mistrovství světa GT1. Tehdy jsem zajel výborné druhé místo, na trať mám tedy dobré vzpomínky. Těšil jsem se na české fandy.

Tomáš EngeVěk: 39 let
Sport: automobilový závodník
Syn úspěšného automobilového jezdce Břetislava Engeho je dosud jediný Čech, který si zazávodil ve formuli 1. V roce 1999 nejprve okusil nadupaný stroj jako testovací pilot, o dva roky později se v barvách týmu Prost objevil ve třech velkých cenách.
Poté se věnoval převážně vytrvalostním závodům. Devětkrát třeba absolvoval slavnou čtyřiadvaceti­hodinovku v Le Mans.
V současné době pracuje v německé firmě, která vyrábí auta pro okruhové závody.

Jaký máte k Masarykovu okruhu vztah?

Velmi se mi líbí. Jde o populární trať nejen mezi motorkáři. Jezdí se hodně nahoru dolů, jsou zde středně rychlé i rychlé zatáčky. Člověk potřebuje mít správný rytmus. Hlavní pro mě je, že okruh leží na českém území.

Sledujete handrkování kolem motocyklové Velké ceny?

I když jsem většinou spíš v zahraničí, tak ano. Jsem Čech, tak si samozřejmě přeji, aby zde tak velký závod pokračoval i nadále. Jde o ohromnou prestiž pro Českou republiku. Byla by škoda, pokud by největší závod u nás skončil.

Měl brněnský Epilog sloužit jen jako otestování auta, nebo jste měli větší ambice?

Člověk má vždy ambice uspět, popřípadě vyhrát. Nestartovali bychom s naším autem v nejrychlejší třídě GT3, měli jsme zajíždět časy mezi desátým a dvacátým místem. Náš cíl byl dojet až do finiše na co nejmenší počet zastávek v boxu a na co nejmenší počet spotřebovaných pneumatik.

Na Epilog je přihlášených přes 50 aut. Je to už na takový závod hodně?

Nemám s tím problém. Jel jsem třeba devětkrát na slavném Le Mans a tam jezdí podobný počet aut. Ve vytrvalostních závodech není takový počet vůbec nic neobvyklého.

Jak se vám nové auto, které kolega v pátek naboural, zamlouvá?

Jezdím jinak s Camarem GT3 nebo s Lamborghini. KTM je o něco menší a slabší. Jedná se o takovou levnější variantu vozu, kterou vyrábí firma, pro níž pracuji. Ale auto vypadá atraktivně. Jeho nejvýraznější znak je otvírací střecha jako ve stíhačce.

Kolik takový prototyp stojí?

Prodáváme ho za necelé čtyři miliony korun.

Většina diváků vás má zafixovaného jako mladíka ve formuli 1, vám však bude čtyřicet let. Poznáte věk při řízení?

Ve formuli jsem seděl v roce 2001, to už je čtrnáct let. Dnešní svět letí hrozně rychle. Poznávají to všichni. Každý na sobě cítí, jestli mu je dvacet nebo čtyřicet. Nedokážu si představit, co budu cítit, až mi bude třeba sedmdesát. (úsměv)

Vidíte v České republice nějakého potenciálního pilota pro formuli 1?

Máme zde šikovné a nadějné jezdce. Bohužel zde není dostatečně silný trh a sponzor, aby jezdce do nejprestižnějšího seriálu dostal. Je to škoda, třeba se však někdy přeci jen dočkáme.

Co říkáte současné formuli 1?

Sleduji ji, ale moc mě to nebaví. Z dvaceti velkých cen jsou zajímavé možná dvě nebo tři. U zbytku se krásně usíná a spí. (úsměv)