„Bylo to jiné, byl to závod za časů korony. S výsledkem jsem ale spokojená,“ říká sedmatřicetiletá závodnice.

Před odjezdem prohlásila, že její výhodou bude právě to, že v běžeckém závodě nemá takové ambice jako v triatlonovém. Přesto ale chtěla být triatlonistka užitečnou součástí českého výběru, a to se jí nakonec podařilo. „Zaběhla jsem si osobní rekord, navíc jsem jako třetí česká závodnice v pořadí bodovala a pomohla tak našemu družstvu i v týmovém závodu,“ prohlašuje spokojeně Frintová, jejíž mateřskou disciplínou je triatlon, ve kterém reprezentuje brněnský tým Konrad Tools Team.

Ještě po patnáctém kilometru se držela kolem padesáté příčky, potom však rodačku z Náchoda dohnal přepálený start.

S časem 1:13:16 nakonec závod dokončila na šestašedesátém místě. „Rozběhnutí bylo už od začátku poměrně rychlé, dalo se čekat, že nějaká krize přijde. A přišla mezi šestnáctým a osmnáctým kilometrem, kde jsem ztratila hodně. Poslední tři kilometry jsem se ale naštěstí dala dohromady a tempo ještě zrychlila,“ popisuje Frintová, která své maximum překonala o necelou minutu.

Spolu se svými týmovými kolegyněmi Moriou Stewartovou, Terezou Hrochovou a Marcelou Joglovou dosáhla Frintová v Polsku dokonce i jednoho českého maxima, když v týmovém závodě obsadily dvanácté místo. Při své premiérové účasti na světovém šampionátu tak vylepšily dosavadní maximum.

Ani osmý nejrychlejší čas v české historii žen však Frintovou nepřesvědčil, aby z triatlonu přesedlala na atletiku. „Na áčkový limit mít bez specializace nikdy nebudu. Kdyby ale byla možnost vypomoct atletům třeba jen na evropském šampionátu, určitě se ráda zapojím,“ líčí.

V nejbližší době čeká závodnici brněnského týmu příprava na letní olympijské hry, kam by se jako šestnáctá žena triatlonového žebříčku měla nominovat. „Podmínky pro trénování jsou ovšem v současné době velmi špatné. Třeba plavání můžeme trénovat jen venku, což je celkem na nic,“ uzavírá Frintová.

ELIŠKA NOVÁKOVÁ