První triumf v závodě Světového poháru si čtyřiatřicetiletá česká reprezentantka připsala v roce 2010, když uspěla v australské Mooloolabě. „Za vítězství jsem moc ráda, protože jsem na něj čekala dlouho. Cením si obou úspěchů, ale vždy je jednodušší vyhrát poprvé, než později obhajovat,“ přibližuje.
Ve Španělsku navázala na stříbro ze Světového poháru v Karlových Varech, které získala na začátku září. „Startovní listina byla podobná, jako ve Varech. Závodilo pět hodně těžkých soupeřek. Přesto jsem věděla, že pokud se mi povede všechno, můžu uspět,“ popisuje.
Sebedůvěru ji dodalo i příznivé počasí. „Španělsko je pro mě specifické, protože mám ráda teplo a jsem schopná v takových podmínkách podat lepší výkon,“ vysvětluje.
Vendula Frintová
Narozena: 4. září 1983 v Náchodě
Klub: Ekol Team Brno
Čas na SP v Huelvě: 2:01:14
Největší úspěchy v aktuální sezoně: 4. místo na ME v Rakousku, 3. místo na ME ve sprint triatlonu v Německu, 2. místo v závodě SP v Karlových Varech
Frintovou čekal v Huelvě netradiční start plavecké části, když se místo skoku z pontonu rozběhla do vody z pláže. „Ve většině závodů se startuje z pontonu, aby měly všechny závodnice stejné podmínky. Při startu z pláže má každý jiné vlny. To vyhovuje především Australankám a Novozélanďankám, které jsou na plážový start specialistky,“ přibližuje trojnásobná účastnice olympijských her.
Triatlonistky se ve Španělsku musely vyrovnat i s brzkým začátkem závodu. „Většinou nestartujeme před polednem, takže v devět hodin ráno bylo opravdu brzy. Ve Španělsku teď vychází slunce až po osmé hodině, takže jsme začínaly těsně po rozbřesku. Rozcvičení jsem vynechala. Nechala jsem si to na závod a vyplatilo se,“ usmívá se zlatá medailistka.
V úvodu cyklistické části se zařadila do vedoucí skupiny a později se vyhnula třem kolizím. „Při pádech soupeřek jsem byla na dobré pozici. Jeden pád jsem objížděla a druhý jsem slyšela těsně za sebou. Člověk se musí při kolizích rychle rozhodovat, jinak skonči na zemi taky,“ říká.
Při závěrečném běhu excelovala a do cíle dorazila s náskokem 36 vteřin na druhou Kanaďanku Joannu Brownovou. „Nečekala jsem, že v závěru poběžím sama, protože na startovním poli byly silné běžkyně. Z depa jsem ale vyrazila s náskokem, který pak už jen narůstal. Diváci byli senzační, takže mi stejně jako v Karlových Varech nedovolili zvolnit,“ povídá stálice českého triatlonu.
Na medaile ze Světového poháru chce navázat za dva týdny ve finálovém závodě Evropského poháru ve španělské Melille. „Chci vybojovat minimálně pódium. Doufám, že bude pořádné teplo, které hraje v můj prospěch,“ dodává.