Haniku poslal na zem incident chvíli po opakovaném startu. Francouz Fabio Quartararo před ním nečekaně zabrzdil a devatenáctiletý Brňan měl v tu ránu plné ruce práce. „Jen jsem brzdil, abych ho nesmetl ještě víc," krčil rameny. „S tím se nedá nic dělat. Chápu, že chtěl být rychlý na výjezdu ze zatáčky, ale tohle nemůže dělat," kroutil hlavou.

V prvním startu přitom Hanika vyrazil skvěle. Jezdil na pátém místě. Hromadné pády a přerušení závodu ho však stály nadějnou pozici. „Ve druhém startu jsem se sice ze startovního roštu odpíchl dobře, ale pak to nešlo. V první zatáčce jsem byl zaseknutý mezi dvěma jezdci a všichni mě předjížděli zvenku. To stejné v další šikaně," popsal po závodě.

Dvanáctý pád

Hanika se nemohl za nikým schovat a vyvézt, postupně se propadal pořadím. Pak nastala nešťastná kolize. „Přišel jsem k tomu jak slepý k houslím. Mrzí mě to, protože jsem věděl, že mám na boje v čelní skupince," přiblížil mladík, jehož potkal v sezoně už dvanáctý pád.

Zhruba půlhodinová pauza mezi prvním a druhým startem jej prý z rytmu nevyvedla. „Spíš bylo smolné, že se mi první povedl a při druhém tam byli lidi, nemohl jsem s tím nic dělat. Poztrácel jsem hodně pozic," mrzelo Haniku, který letos úspěšně odmaturoval na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně.

Po pozdravu povrchu Masarykova okruhu pěkně zblízka nic nezabalil a bojoval dál. „Chtěl jsem ztrátu dojet. Sice mě dost bolelo koleno a páčky na motorce byly různě zohýbané, ale potřeboval jsem doma dojet do cíle," povídal sklesle šestnáctý muž průběžného pořadí mistrovství světa.