Kdo vás zlákal k přestupu do USK Praha?

Měla jsem nabídku do klubu jít už v dorosteneckém věku, ale chtěla jsem tehdy zkusit Brno, protože bylo nejlepší v České republice. Jelikož jsem teď od Brna žádnou nabídku nedostala, když se ozval USK, neváhala jsem.

Měla jste i jiné možnosti?

Mohla jsem jít do francouzského Montpellier, můj agent se dobře zná s jeho trenérem. Chtěl mě do týmu, ale já ještě do zahraničí nechci, přednější je pro mě vysoká škola. Budu teď studovat speciální pedagogiku, obor logopedie.

Zopakování letošního postupu do Final Eight v Eurolize vás na USK asi také lákalo…

Určitě. Když budu mít možnost týmu pomoct k něčemu podobnému, bude to super.

Pražský tým disponuje nabitějším kádrem než brněnský Imos. Cítíte, že bude složitější se do sestavy prosadit?

Bude to těžké, i reprezentantky odehrají v USK třeba jen kolem dvaceti minut za zápas. Angažmá beru jako novou výzvu, musím na sobě ještě víc pracovat. Čeká mě nový tým, nový systém hry.

V čem se potřebujete ještě herně zlepšit?

Rozhodně v obraně. A musím se donutit k víc doskokům, jako pivotka mám za úkol míče sbírat. Taky se musím naučit nějaké nové útočné dovednosti. Ve finále třeba bylo vidět, že když mě soupeř začne hlídat, už se tolik neprosazuju.

Po kouči Imosu Janu Bobrovském vás čeká spolupráce s další basketbalovou osobností. Co čekáte od trenérky USK Natálie Hejkové?

Moc ji neznám, ale ze stylu vím, že se snaží o rychlý basket, což mi může vyhovovat.

Čím vás trenér Bobrovský jako hráčku za pět let obohatil?

Dal mi hlavně možnost hrát. Kdybych ji nedostala, nejsem tam, kde jsem. Za to mu chci poděkovat.

Měla jste při třetím finále uplynulého ročníku nejvyšší soutěže v hlavě, že se jedná o váš poslední duel v brněnském dresu?

Uvědomovala jsem si to. Chtěla jsem se rozloučit dobrým výkonem, což se ale moc nepovedlo. Mám z toho smíšené pocity.

Podařilo se vám hlavně první finále, kde jste zaznamenala 23 bodů, v dalších už jen pět a dva. Mrzí vás, že osobní příspěvek nebyl větší?

Štve mě to. Po prvním finále se na mě soupeř dobře připravil, začal mě zdvojovat. Nedostala jsem se do nájezdu pod koš, neměla jsem střelecké pokusy. Dostávalo mě to pak dolů i psychicky.

Finálovou sérii prohrál Imos 0:3 na zápasy. Jak stříbro hodnotíte?

Beru je jako úspěch. USK měl letos hodně silný tým, ještě lepší než loni. Liga se vyrovnala, několikrát jsme v sezoně prohrály, takže druhé místo je dobré.

Jak vypadaly oslavy?

Páteční oslava byla. (úsměv) V sobotu jsme se sešli v naší oblíbené restauraci na oběd, po večeři jsme se rozloučili a odjeli domů.

Imos v sezoně odehrál 55 soutěžních zápasů. Těšíte se už hodně na odpočinek?

Zápasů bylo dost. Dostala jsem se v lize nad průměr třicet odehraných minut, takže se na odpočinek docela těším. Ale moc si ho nedám, chci pořád něco dělat, běhat, udržovat se v kondici, ať jsem připravená na reprezentaci.

Co se vám vybaví za rok, když se řekne „Žabiny"?

Vybaví se mi hala, vedení týmu, první rok za dorostenky a všechny hráčky, které jsem potkala. Titul, který jsme vyhrály. A hlavně poslední sezona, protože jsme měly dobrý kolektiv a s holkami jsme si ji užily.

Bude vám něco z Brna chybět?

Mám blízko Wilsonův les, ráda jsem se do něj chodila projít nebo proběhnout. I centrum, Petrov. A budou mi chybět lidé, které jsem poznala.

Alena Hanušová

Narozena: 29. května 1991

Pozice: pivotka

Kariéra: Karlovy Vary (2008
–2009), Imos Brno (2009
–2014), USK Praha (od 2014)

Letošní ligové statistiky: 30,6 odehraných minut na zápas; 14,5 bodu na zápas; 6,2 doskoku na zápas; úspěšnost trestných hodů 86,5 %