Pivotka Alena Hanušová a křídelní hráčka Tereza Pecková za pět týdnů přípravy natolik přesvědčily trenéra Lubora Blažka, že žádnou z nich při trojnásobném zužování kádru nevyřadil a vezme si je do Ankary s sebou. „Je to krásné město, ale my tam jedeme vybojovat Londýn," vyzývá jedenadvacetiletá Hanušová. „Rozhodne momentální forma," doplňuje spoluhráčka Pecková.

Jak jste se dozvěděly, že jste zůstaly ve výběru trenéra Blažka pro klíčovou fázi boje o olympijské hry?

Hanušová: Trenér oznámil jména hned po zápase středečním. Samozřejmě jsem byla ráda, že do Turecka jedu, ale v tu chvíli ve mně spíš převažovalo zklamání z porážky a z výkonu. Nehrála jsem totiž moc dobře.

Pecková: Ono je to zvláštní. I když na olympiádu postoupíme, tak se do Londýna některá z nás vůbec nemusí dostat. Teď jedou kvůli soupeřkám menší hráčky. Takže taková výhra to ještě není.

„Přežily" jste hned několik fází zužování kádru, takže jste byly pod velkým tlakem. Jak náročné bylo jej zvládnout?

Pecková: Hodně z nás jsou typy, které tyhle věci dost prožívají. Takže dost stresu. Ale teď se toho tolik nezměnilo, kádr se zase může obměnit.

Hanušová: Já jsme to moc neřešila. Uklidňovala jsem se tím, že jsem ještě mladá a že ještě nějakou tu olympiádu stihnu.

Reprezentační soustředění před turnajem vám začalo už v polovině května. Co pro vás bylo za těch pět týdnů nejobtížnější?

Hanušová: Psychicky to bylo hodně náročné, samozřejmě. A taky teď ty dva zápasy proti Británii. To bylo možná i tím, že v hale bylo neskutečné vedro. Ale nakonec jsme to přežily celkem v pohodě.

Pecková: Pro naše sebevědomí to nebylo moc dobré. Soupeřky víc bojovaly, my byly tak nějak ospalé.

Národní tým v přípravě odehrál deset zápasů. I když jste narazily na poměrně kvalitní soupeře, není bilance čtyř výher a šesti porážek na úřadující vicemistryně světa přece jen málo?

Pecková: Všichni nás uklidňují, že jde jen o přípravu, že výsledky nic neznamenají. Stejně bych ale byla raději, kdyby byl ten poměr opačný.

Hanušová: Je pravda, že jsme dost zápasů prohrály, ale byla to jen příprava. Hodně jsme zkoušely, třeba obranu, střídala se sestava. Předpokládám, že na olympijské kvalifikaci bude naše hra vypadat úplně jinak.

Už jste myšlenkami v Turecku?

Hanušová: Těším se tam vážně hodně. Ankara je krásné město. (úsměv) My ale jedeme hlavně vybojovat Londýn.

Pecková: Uvidíme. Podle toho posledního zápasu to úplně nevypadá, že máme suverénně postoupit. Ale rozhodovat bude až aktuální forma.

Moc času do odletu vám už nezbývá. Co ještě hodláte stihnout?

Hanušová: Budu hlavně odpočívat. A taky vyperu. Moc času na uschnutí prádla nemám. (smích)

Pecková: No jo, my teď tak všechny pereme. (smích) Máme opravdu naspěch, já si ke všemu musím zajet domů pro pas.