„Je to pro nás hrozně nepříjemné. Museli jsme odložit tři duely a zastavit tréninkový proces. Znovu se sejdeme až po Novém roce, takže budeme skoro měsíc bez tréninků,“ říká v rozhovoru pro Deník Rovnost zkušený trenér, jemuž se ve druhé sezoně angažmá v Brně daří držet KP na osmé pozici zajišťující play-off.

Už jsou všichni nakažení v pořádku?
Jejich stav se výrazně zlepšil. Apelujeme na zbylé nenaočkované hráče, aby si šli pro vakcínu a ta vynucená pauza se neopakovala. Potřebujeme se už soustředit jen na házenou.

Kolik bylo nakažených?
Jednalo se o tři kluky, dalších pět bylo neočkovaných, takže museli do karantény. My ostatní naočkovaní s negativním testem jsme měli v uvozovkách sportovní karanténu. Fungovat jsme mohli, ale normálně trénovat nešlo.

Jak jste zatím spokojený se sezonou?
Potvrzujeme, že jsme se dali na nějakou cestu. Předtím, než nás zasáhl covid, jsme byli v tabulce šestí. Nicméně i tak máme velmi dobrou výchozí pozici pro postup do play-off. (KP Brno má na devátý Jičín náskok sedmi bodů a dva zápasy k dobru – pozn. red.). Když jsem přicházel, byl právě posun do vyřazovacích bojů prvním cílem. Teď jsme na dobré cestě ho dosáhnout.

Další metou je postup do evropských pohárů…
Dali jsme si tříletý cíl. Když se povede ho naplnit první nebo druhou sezonu, bude to dobře. Je třeba ale pracovat systémově . Primární je teď postup do play-off, ale nevzdáváme se ani bojů o evropské poháry už v této sezoně. Budeme se o to rvát každý zápas.

Jakou komplikací je v této souvislosti zmíněná karanténa týmu?
Měli jsme dobrou sérii až na poslední zápas s Jičínem (26. listopadu KP Brno prohrálo na jeho palubovce 28:40 – pozn. red.) Už tam ale mohli být hráči nemocní, protože někteří byli hodně unavení. Vyloženě nevypadali zdravě. Ta dlouhá pauza je pro nás nepříjemná.

Na domácí palubovce jste ani jeden extraligový zápas neprohráli, naopak na hřištích soupeřů ani jeden nevyhráli. Čím je dán takový rozdíl?
Opravdu je to zajímavé. V minulé sezoně jsme byli úspěšnější venku. Souvisí to s návratem fanouškům. V předcházejícím ročníku bylo v halách ticho, kdežto teď jsme hráli třeba v Karviné, Novém Veselí, kde chodí hodně lidi a jsou to těžké zápasy. Proto jsme taky ve středu tabulky, že se nám nevede vyhrát i venku. Určitě na tom chceme v dalších zápasech zapracovat.

Druhým rokem bydlíte v Brně. Jak jste si tu zvykl?
Musím říct, že jsem v Brně velmi spokojený. Na začátku to pro mě bylo těžké, protože jsem celý život žil v Novém Veselí (v tamějším klubu trénoval přes dvacet let – pozn.red.), které má 1200 obyvatel a po příchodu do velkého města jsem si musel zvyknout na jiný životní styl. Líbí se mi město a jsem velmi spokojený v klubu. Zpětně rozhodnutí odejít do Brna nelituju, byl to dobrý krok a velký impuls pro mou trenérskou kariéru.

Vracíte se do Nového Veselí?
Mám tam dům, takže se vracím a říkám tomu, že jezdím na chalupu. (smích) Jsem v kontaktu s tamními lidmi, mám tam spoustu přátel a bydlí tam mí i manželčini rodiče.

Zápasy proti Novému Veselí jsou pro vás tedy speciální…
To je jasné. Nejenom pro mě, ale i pro lidi z Nového Veselí. Některé kluky jsem trénoval deset let, takže je to i pro ně specifické utkání a velké derby. (smích) Proto je taky ten sport hezký, když se hrají takové speciální zápasy a všichni mají větší motivaci. Je to koření sportu a k prospěchu házené.