„Byl to pro mě nejdůležitější a zároveň nejpovedenější zápas v reprezentaci. Postoupili jsme, co víc si člověk může přát," liboval si devětadvaceti­letý Motl.

České reprezentanty přitom čekal obtížný úkol smazat osmigólové manko z prvního vzájemného zápasu. V Srbsku prohráli 15:23, k postupu museli zvítězit o devět gólů. „Pořád jsem věřil. Pamatuju si zápas v extralize v Lovosicích, kde jsme dvě minuty před koncem prohrávali o čtyři góly a nakonec jsme remizovali," nabídl osobní zkušenost.

V Brně nakonec Češi vyhráli poločas už o deset branek, na konci zápasu byl rozdíl mezi oběma týmy dokonce dvanáct tref. „Srbové přijeli s uspokojením, že devět gólů je hodně a nemůžeme je dát. My jsme si řekli, že musíme všichni věřit. Střídačka i hráči na hřišti do zápasu dali vše, proto je výsledek takový," ocenil týmový výkon házenkář Lovosic.

Levému křídlu se utkání vyvedlo náramně a zakončil jej s vizitkou nejlepšího českého střelce společně s Miroslavem Jurkou. „Když se hráč chytne, dá dva tři góly, tak si pak víc věří i na gólmana. Dávali jsme jednoduché góly, netrápili jsme se tolik jako v Srbsku v postupném útoku, to byl klíč k úspěchu," hledal postupové faktory bývalý brněnský hráč.

Čeští házenkáři se na světový šampionát probojovali po osmi letech. „Pro mě bude první od juniorského mistrovství světa. Vzhledem k tomu, že se hraje v Kataru, bude to pro všechny velký zážitek," vyhlížel.

Na turnaj dotlačila český výběr také mohutná podpora publika v hale ve Vodově ulici. „Smázli jsme tady už Němce. Brno má svoje kouzlo. Jako divák jsem v něm zažil kvalifikaci na mistrovství světa do Tuniska a taky se po obratu s Portugalskem o sedm gólů slavil postup," vzpomínal.

Zatímco některé hráče fanoušci v euforii svlékali z dresů, Motl si svůj ponechal. „Nemohl jsem ho obětovat, už jsem ho někomu slíbil. Diváci mi svlékli potítko a čelenku. A boty? Ty mám jediné a ještě drží, tak o ně nechci přijít," smál se nejlepší extraligový házenkář za rok 2011.