Se třemi dětmi, manželkou a její matkou tam přijeli poté, co dům sousedící s jejich zasáhla bomba. Sebrali nejnutnější věci a Kyjev opustili. „Člověk si neumí představit, co válka obnáší, dokud to sám nezažije. Jakmile přijdeme o někoho blízkého, teprve tehdy nám dojde, jak moc to bolí. I když bych řekl, že se v mém věku už nehodí plakat, mám vždy na krajíčku, když na to pomyslím,“ vypráví Klekov.

Za svou bohatou kariéru poznal mnoho světových střelců a mezi nimi i olympijské vítěze Davida Kosteleckého s Jiřím Liptákem, kteří hned nabídli pomoc. Domluvili se na ubytování s Lubomírem Janotou, předsedou Jihomoravského krajského sdružení Českého střeleckého svazu. „Jsem jim i Petru Hrdličkovi (olympijský vítěz a trenér střelců – pozn. red.) velice vděčný za to, že tu mě i mou rodinu ubytovali. Díky sportu jsem tu našel i nové přátelé, na které jsem se v této těžké době mohl obrátit. Nikdy jim tento dobrý skutek nezapomenu,“ vzkazuje.

Házenkáři Králova Pole (v černém) po letech zažívají, jaké to je být v play-off.
Z kolony až k senzaci. Házenkáři KP ale mají dlouhodobé plány

Do patnácti let znal jen atletiku a bojové sporty. Tehdy ještě netušil, že jeho protivník v judu je budoucí ruský prezident, který zahájil vpád na Ukrajinu. „Trénovali jsme spolu s Vladimirem Putinem judo. Už tenkrát byl dost uzavřený a nikoho si nepouštěl příliš k tělu,“ popisuje Klekov.

Ke střelbě se dostal jako mladý učeň na učilišti v někdejším Leningradu, dnešním Petrohradu. „Tehdy jsem běhal osm set metrů a všimla si mě Klaudie Smernova Ivanovna, známá trenérka mladých střelců. Věděla, že se zvědavě dívám, jak její tým střílí, tak mi dala pušku do ruky a čekala, co se bude dít. Od toho dne jsem jednu pušku měl na kolejích, kde jsem žil během studií. Vážila asi čtyři kila. Každý den po odchodu vychovatele jsem se sebral a vystřílel přibližně pět set ran do prázdna. Šíleně mě to bavilo,“ přibližuje Klekov, jak se ke sportu dostal.

Rok od prvního seznámení s novou disciplínou trap už mířil jako člen juniorského týmu na první velkou akci. „V roce 1963 jsem se dostal na šampionát mladých sportovců Sovětského svazu. Získal jsem zlato, díky čemuž si mě všimli a později jsem dostal pozvánku na mistrovství Evropy, kterou jsem s euforickou radostí přijal,“ říká bývalý střelec.

Při juniorském mistrovství Evropy v roce 1963 navštívil Klekov poprvé Brno. Domů se vrátil jako šampion, o rok později získal stříbro v italské Boloni. Po konci aktivní kariéry se stal trenérem sovětského olympijského týmu. „V sedmdesátých letech jsem se odstěhoval do Kyjeva, kde jsem měl na starosti přípravu olympijského týmu. Chystali jsme se na olympiádu 1980, která byla v Moskvě,“ popisuje.

Měl za sebou také léta v armádě, při nichž poznal i nejvyšší představitele Sovětského svazu. „Když jsem ještě sloužil, poznal jsem spoustu zajímavých lidí a mezi nimi i Loenida Iljiče Brežněva. Jezdil jednou ročně odpočívat na Krym. Každý den chodil plavat a dohlíželi jsme na jeho bezpečnost,“ přibližuje.

Masarykův okruh v Brně si mohou zájemci projít nebo proběhnout ještě tuto neděli od devíti ráno do čtyř hodin odpoledne.
Masarykův okruh se otevírá veřejnosti. O víkendu bude patřit procházkám i běžcům

Teď tráví čas na soběšické střelnici a pozoruje trénink českých hvězd. „Jsou jedni z nejlepších. Ta technická, fyzická a především psychická příprava je neskutečná. Vybavení, které tu Petr Hrdlička má, je jedno z nejkvalitnějších a trénink, který místní sportovci podstupují, je chvályhodný. Doufám, že si takovou úroveň Česká republika udrží,“ dodává Klekov.

Jeho vitální vzhled i bystrou mysl v sedmasedmdesáti letech mu může závidět i leckdo mladší. „Celý život jsem zasvětil sportu, samozřejmě se to na mně podepsalo. Doporučil bych každému, aby se věnoval nějaké sportovní aktivitě, udržuje to člověka v kondici,“ nabádá Klekov, který si ještě občas zastřílí.

BOŽENA KOVALYSHYN

Na střelnici mu vibruje srdíčko, říká předseda Janota o Klekovovi
Jakmile se dozvěděl o nesnázích bývalého střelce Alekseje Klekova, ihned nabídl pomoc. Předseda Jihomoravského krajského sdružení Českého střeleckého svazu Lubomír Janota poskytl jeho rodině azyl na soběšické střelnici. „Všichni víme, co se tam děje. Pro nás to je takový impulz, abychom zbystřili svou pozornost a uvědomili si, že je třeba lidem pomoct, protože utíkají opravdu před velkým problémem,“ říká Janota.
Rodině sedmasedmdesátiletého Klekova připravili zázemí ve zrekonstruovaných prostorách. „Je tady s celou rodinou a jsme rádi. Dobře se s námi sžili, zapojili se normálně do života, třeba hrabou listí. Pan Klekov chodí po střelnici, protože to tady miluje,“ líčí předseda.
Někdejší brokový střelec totiž v Brně vybojoval juniorský titul mistra Evropy v roce 1963. „Vybavují se mu tady nostalgické vzpomínky a když přijel, bylo na něm vidět, že mu srdíčko vibruje, že je na místě, které má rád a které zná. Staráme se o to, aby tu důstojně žil, ale dál už naše možnosti nesahají. Budeme rádi, když tady v klidu přežije válku a vrátí se do svého příbytku, který doma má, aby ho mohl užívat jako předtím,“ přeje si Janota, jehož nedávno zesnulý otec se potkával s Klekovem na střelnici jako soupeř.
Jeho rodina má v Soběšicích zadarmo k dispozici tři pokoje, kuchyň i koupelnu. „Mohli jsme takhle v nouzi zareagovat a pomoct jim díky tomu, že máme silnou finanční podporu od města Brna. Rodina pana Klekova má v bytě veškeré funkční vybavení včetně televize, funguje jim internet. David Kostelecký s Jirkou Liptákem jim pomáhají se stravou, naši dva nejlepší si to vzali za své, což vítáme. Samozřejmě vyřešíme jakýkoli problém, který by pan Klekov měl, ale chová se přiměřeně situaci, ve které se nachází, za což si ho o to víc vážíme,“ dodává Janota. (jak)