Trápí vás natažený břišní sval. Nedohrála jste kvůli němu ani poslední duel s Hradcem Králové. Stihnete se dát dohromady do play off?

Musím si to doléčit, protože pak se mi zranění může ozvat v době, kdy budeme potřebovat, abych hrála. Mám jít na ultrazvuk, podle toho se uvidí, co dál.

Do zápasu s Hradcem Králové jste naskočila i přes zranění?

Drželo mě celou dobu. Ale rozhodla jsem se, že budu hrát. Po první čtvrtině už nebylo potřeba, protože zápas se pro nás vyvíjel dobře a vyhrály jsme.

Když jste byla fit, smetla jste ve finále Českého poháru pražský USK třiceti body. Vybavíte si nějaký zápas, kdy se vám podobně dařilo?

Víte, v basketu to není jen o bodech. Někdy sice dáte třicet bodů, ale taky může jít stejný počet přes vás. Ten zápas se nám povedl jako týmu a jsem ráda, že jsme USK porazily právě ve finále poháru.

Vzaly jste vítězství v Českém poháru jako mírnou náplast za nevydařený ročník v Eurolize?

To ne. Náplasti si neděláme. (smích) Šli jsme do zápasu s tím, že se jedná o finále poháru a chtěli jsme konečně předvést dobrý basketbal.

Vraťme se ještě na chvíli právě k Eurolize, kde jste v základní skupině obsadily až poslední místo. Jednalo se o reálný obraz síly současného týmu?

Strašně mě náš výsledek mrzí. Myslím si, že tento tým měl rozhodně na víc, než jak to nakonec dopadlo.

Provázela vás četná zranění. Mohly vám v náročném programu rychleji docházet síly?

Dlouhé období se hraje systémem středa a pak sobota. Je pravda, že se asi mohlo zapojovat víc hráček.

Všechny zápasy jste neodehrála ani vy. Na rozehrávce vás zastupovala Veronika Vlková, která se do nové role přesunula z křídla. Jak si poradila?

Z křídla je to strašně složitý přechod. Všichni si vás tam organizují na rozehru a teď musíte organizovat vy ostatní. Myslím, že se s tím vypořádala v pohodě. Někdy má nezvyk možná ještě trochu v hlavě. Ale na tréninku už hraje perfektně.

Přijde si ještě někdy pro radu?

Já ty rady rozdávám na tréninku sama, takže ani chodit nemusí. (smích)

Když se vrátíme zpět do ligy, zdá se, že souboje s USK opět získávají náboj. S pražským rivalem máte letos bilanci 2:2. Budujete si opět respekt?

Každý zápas je jiný. Jeden vyhrajete, druhý o třicet prohrajete. Z každého se musíte poučit a připravit se na další. Mezi námi a USK je to dlouhodobý boj, ale podle mě se respektujeme navzájem, i když nás pořád poráželi.

Jak vůbec hodnotíte úroveň domácí ligy po návratu ze zahraničí?

Vzhledem k tomu, že jsme schopné prohrát s Hradcem Králové nebo Trutnovem, tak jsem ráda, že se liga takto vyrovnala. Pro diváka je to určitě zajímavější.

Po finále poháru jste navštívila i zápas mužského JBC, který usiluje o postup do nejvyšší soutěže. Jak vidíte jeho šance?

Hrají hezký basketbal, předvádí pěkné akce. Myslím, že o postup se klidně můžou porvat.

Před sezonou jste nechávala vaše další pokračování v Brně otevřené. Budete hrát i v příští sezoně?

Už spíš nechci, takže to nenechávám ani otevřené.