Dne 10. dubna 1930 se začal v kopcích za rozrůstajícím se Brnem rodit pozoruhodný skoro třicetikilometrový motoristický klenot, který už za necelý půlrok přivítal tehdejší největší automobilová esa. „Brno jako druhé největší město v republice mělo ambice přilákat motoristické hvězdy. Ve městě existovala tradice závodů. O výstavbu se zasazoval Autoklub Moravy a Slezska. O uskutečnění jeho plánů se významně postarala legendární závodnice Eliška Junková se svým manželem Čeňkem, kteří se dost zasazovali o vznik okruhu v Brně. Inspirací se pro Junkovou přitom stal německý Nürburgring. A to přesto, že právě tam její muž tragicky zahynul,“ popsal okolnosti vzniku okruhu historik Milan Olšanský, jenž o raných letech brněnské dráhy sepsal publikaci Prvních osm.

Podpora "Tatíčka"

Jenže na začátku narazili tvůrci okruhu na odpor celostátního autoklubu, získali však cenného spojence – prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, po němž autodrom získal jméno. „Autoklubu se nelíbilo, že má takový okruh vzniknout v Brně a ne v okolí Prahy. Šlo o přirozenou řevnivost mezi hlavním městem a zbytkem republiky. Povedlo se ale vyjednat podporu od prezidenta Masaryka. Na stavbu trati získali jeho tvůrci 5,7 milionů korun. Pravděpodobně svou roli opět sehrála osobnost Elišky Junkové,“ poznamenal Olšanský.

Výstavba okruhu dlouhého skoro třicet kilometrů mohla začít. Denně vznikal pod rukami 400 až 600 lidí, kteří k úpravám využili přes sedm tisíc vagónů materiálu. „Trasa vedla jak přes státní silnici, tak okresní komunikaci. Především bylo třeba upravit vozovku, aby na něm mohla závodit auta. Rozšiřovaly se zatáčky nebo se mírně klopily a také se na silnice třeba válcoval štěrk,“ líčil Olšanský.

Na přírodní dráze se střídaly tři povrchy, od asfaltu přes beton až po dlažební kostky. „I pro závodníky byl díky tomu okruh dost zajímavý. Šlo pro ně o velkou výzvu. Přírodní okruhy byly tehdy poměrně běžnou záležitostí, ale brněnská dráha měla svá specifika,“ podotkl Olšanský.

Za necelých pět měsíců vznikl okruh, na který mohli být jeho tvůrci hrdí. Atraktivní lesní úseky střídaly zrádné kočičí hlavy, do toho nebývalé převýšení 240 metrů. „Šlo v podstatě o horský okruh. Pro jezdce to byla velká výzva. Závodníci zdolávali různé serpentiny, prudké a úzké zatáčky. Vjem rychlosti právě v takových úsecích byl daleko intenzivnější. Je třeba si uvědomit, že už tehdejší auta jezdila přes dvě stě kilometrů za hodinu,“ podotkl Olšanský.

Závodní dráhu si oblíbili nejen jezdci, ale především lidé z řad veřejnosti. „Byli nadšení. Motorismus v té době zažíval zlatou éru,“ popsal historik.

28. září 1930 na svátek svatého Václava pokřtila nový okruh první automobilová Grand Prix, na níž nechyběla největší esa tehdejšího motorismu jako Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola nebo Heinrich – Joachim von Morgen. „Mohla se začít psát devadesátiletá tradice a naše země je od té doby nedílnou součástí světového motoristického prostředí. Na Brno se díky závodům upíná pozornost celého světa. Za všechny fanoušky si přeji, ať je tomu nejinak i v dalších devadesáti letech,“ poznamenala ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová.

Masarykův okruh
První okruh (1930 – 1937)
Výstavba zahájena 10. dubna 1930
Kde: Bosonohy – Nový Lískovec – Pisárky – Kohoutovice – Žebětín, Ostrovačice – Veselka – Bosonohy
Délka: 29,1 kilometru
Povrch: asfalt, beton, dlažební kostky
Doba výstavby: 4,5 měsíce
První závod: 28. září 1930