S talentovaným slovenským mladíkem měl překvapivě víc práce, než si před zápasem myslel. Zatlačil ho až v posledním třetím tříminutovém kole. „První dvě jsem se nemohl rozjet. Nebyl jsem to já. Kdybych rozjel svůj normální tlak, v půlce druhého kola ho musím sundat," kroutí hlavou bijec brněnského klubu Muay Thai.
Přitom proti zkušenějšímu sokovi se mu počáteční letargie mohla vymstít. „Někdo silnější mě třeba rychleji nakopne. Pacas je naopak mladý, dravý, neměl co ztratit. Měl jsem přejet snáz a rychleji," uvědomuje si Hron.
Malé zahřátí
Příčinu počátečního matného vystoupení absolvent Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně nezná. „Nevím, kde jsem udělal chybu, možná jsem se málo rozehřál, s trenérem to rozebereme. Dvě kola mi trvalo, než jsem se probral, až ve třetím jsem přebral iniciativu," říká.
Závěr souboje nad 95 kilogramů patřil favoritovi, mistru světa několika organizací, ale knokautu se nedočkal. „Trefil jsem soupeře kolenem do obličeje, tekla z něj krev. Myslel jsem, že spadne, ale neudělal jsem finální úder. Nebyl jsem schopný ho vypnout," mrzí Hrona.
Po lednové porážce v Číně se opět vrátil na vítěznou vlnu, předtím třináct duelů vyhrál. „Soupeř mě před koncem trefil kolenem do hrudníku. Jediný úder, který cítím. V pondělí si pro jistotu dojdu na rentgen," dodává Hron, jehož nejspíš už 15. května čeká další souboj v Banské Bystrici. Po odchodu z ringu se s Pacasem pobavil. „Je to normální kluk a domlouvali jsme si sparingy. Sice jsme si dali do huby, ale žádné emoce. Tak to má být v každém sportu," doplňuje.
Tři jeho parťáci z klubu Muay Thai Martin Kluska, Ivo Zedníček i Tigran Movsisyan v Žilině na body prohráli.
