Brněnský tým Black Ice se tohoto závodu letos zúčastnil už potřetí. Muži veteráni obsadili třetí místo, ženy obhájili loňské stříbro. V desetičlenném výběru se na velkém úspěchu podílela i Nikola Stračárová. „Je to hodně náročný závod. Přeci jenom je to čtyřiadvacet hodin bez spaní a na bruslích,“ říká letos osmnáctiletá inlinistka.

Podobných bruslařských maratónů je během roku víc, ale právě klání v Mekce závodních monopostů získává stále vyšší prestiž.

„Byli tam závodníci z celého světa. Podobných závodů je na světě několik, ale Le Mans je hodně známý,“ potvrzuje Stračárová.

Štafetový závod ve městě, jehož historie sahá až dob císařského Říma, se skládá z kategorií jednotlivců, dvojic a týmů. Jeden tým může být složen maximálně z deseti lidí. „Střídání může být úplně libovolné. My jsem třeba střídali všech deset lidí vždycky po jednom kole. Potom jsme se rozdělili na dvě družstva po pěti lidech, kteří jezdili tři hodiny,“ osvětluje základní taktiku mladá bruslařka. „Ostatní šli většinou spát nebo se nechali masírovat. Já jsem spíš jen tak seděla nebo ležela, protože když usnu, tak jsem hodně rozlámaná,“ dodává s úsměvem.

Jedno kolo tohoto náročného podniku měří více než čtyři kilometry. Každý inlinista najede během celého dne zhruba šestnáct kol, takže na jednoho závodníka vychází asi šedesátikilometrová porce. „Jedno kolo se jezdí tak za sedm, osm, maximálně devět minut. Po závodě to chce tak týden odpočinku,“ dodává.

Obhajoba stříbrné příčky je pro ženskou složku Ice Black Teamu v silné konkurenci velkým úspěchem. Před brněnská děvčata se dostaly pouze hodně silné Francouzsky, jejichž tým disponuje celou řadou profesionálek a reprezentantek.

Po štafetovém maratónu v Le Mans mají snad všichni závodníci chodidla v jednom ohni. Zkuste jezdit, byť s přestávkami na odpočinek, čtyřiadvacet hodin s nohou pevně sevřenou v úzkém skeletu kolečkových bruslích.

„Jsou to prostě pořád stejné brusle, které se používají na běžných závodech. Nejsou na to moc stavěné. Hodně lidí má po závodě škaredé odřeniny a otlačeniny,“ popisuje brněnská závodnice.

Podobné extrémní akce na inlinech jsou ovšem spíše doplňkem v běžné sezoně milovníků tohoto sportu. Přes rok se jezdí klasický světový pohár, který byl letos poprvé i v České republice, konkrétně v Ostravě. V rámci domácího prostředí se potom jezdí i český pohár.