Na pětapadesát nevypadá a málokdo z o dvacet let mladších hobíků s ním na silničce udrží tempo. Profesionální silniční cyklistiku stále sleduje, svůj sport má pořád rád. Také proto je jako spolukomentátor zván do televizních studií. 

„Z elitních závodů mám dobrý pocit. Přijdou mi velice zajímavé, ať už to jsou jednorázovky nebo třítýdenní podniky. Jsou vidět zvraty, mění se pořadí. Nástup nové generace se projevil, mladí jezdci dokážou zkušenějším závodníkům konkurovat a porážet je,“ říká v rozhovoru pro Deník rodák z Trenčína, jehož silnou stránkou byl spurt v etapových dojezdech. 

Jste stále v dobré kondici. Jak často usedáte na kolo?
Na kolo jsem nezanevřel. Sem tam organizuji a zúčastňuji se menších eventů. Je to jednak příležitost zůstat v kontaktu s bývalými kolegy a hlavně mi to umožňuje udržet se v kondici, a to mi dovoluje bez problémů fungovat v běžném životě. 

Vyjedete kopec stejně rychle jako před dvaceti lety?
Vyjedu ho, ale v úplně jiném tempu. (usmívá se) Když jsem jezdil profesionálně, najel jsem ročně kolem třiceti tisíc kilometrů. V posledních letech to bývá kolem pěti tisíc. Výkonnost a věk musí být znát. Vedle kola mě ale baví jiné aktivity. Rád se proběhnu, vyrazím na běžky, zahraju si golf nebo cokoliv jiného. Tím kompenzuju to, že jsem celý sportovní život pracoval hlavně nohama a zbytek těla zůstával tak trochu v pozadí. Když mám možnost, rád zkouším také jiné věci. Sportem se bavím.

Hodně se mluví o tom, že se v Česku málo sportuje. Cyklistů je ale vidět hodně. Myslíte, že se jejich počet poslední době zvýšil?
U nás v Brně si lidé zvykli na vyjížďky na autodromu. Tam jich jezdí hodně, ale jsou to závody, nebo spíš jízdy pro veřejnost, aby se lidé po práci odreagovali při výšlapu na uzavřeném okruhu. Ale jestli potkávám víc nebo míň cyklistů přímo na silnici nebo v terénu? To asi nejsem schopný posoudit. Kromě L'Etape Czech Republic by Tour de France se nezúčastňuju žádných jiných závodů. Nejde to přesně odvodit ani z prodeje kol. Nejsem blízko u toho, ale pro silniční cyklisty tady podle mě vznikají nové akce. A to je dobře. 

close Vítěz tří etap na Tour de France Ján Svorada. info Zdroj: Deník/Milan Novotný zoom_in Ján SvoradaMyslíte, že by se u nás mohly v dohledné době uskutečnily první tři etapy Tour de France, podobně jako když peloton v minulých letech vyrážel z deseti různých zemí?
Je to otázka hlavně velkých peněz a vysoké politiky. Nic jiného o tom nerozhoduje. Tohle nedokážu zodpovědně posoudit.

Mohlo by pořádání zmíněného závodu L'Etape nějakým způsobem napomoci přivedení Tour de France do Česka?
Byl jsem u všech tří ročníků. Osobně se mi tahle akce strašně líbí. Je zorganizovaná na úrovni. Dokonce si myslím, že se každý rok o kousek posunula a nastavila laťku kvality výš. Pokud by došlo k nějakému jednání, tak by L'Etape Czech Republic by Tour de France mohla naklonit misku vah na naši stranu. Je totiž vidět, že velkou akci dokážeme zorganizovat.

A co letos už dvacetileté partnerství Tour de France se společností Škoda Auto, mohlo by to sehrát roli?
Všechno může hrát svou roli. (usmívá se) Jen nevím, jestli se finální rozhodnutí děje přes sponzory, nebo je to na vedení státu, které rozhodne, že by bylo dobré naši zemi takovým způsobem zviditelnit a pochopitelně na to i přispět. Opravdu nejsem natolik v obraze, abych k tomu mohl říct cokoliv víc. Jisté je, že starty Tour de France v zahraničí byly pro každou zemi velikou událostí a přispěly k její popularitě. Smysl by to dávalo, ale je to odpovědných orgánech.

Bavme se akademicky - mohl byste doporučit nějakou lokalitu, která by byla pro úvod Tour de France vhodná?
Tak zajímavých míst by se našlo spousta. Nedávno jsem se projel po kopcích kolem Berouna, ale znám i krásná místa jižní Moravě. Není to tam úplně po rovině. Výborná místa jsou i na Vysočině, v Beskydech a v úvahu by mohly připadat nebo trasy v Jeseníkách, kde se jezdí Czech Tour. Jenže v případě Tour de France by přicházela v úvahu jedině Praha a okolí. Nedávalo by smysl, aby se první etapa jela třeba kolem Pálavy.

V Jumbo-Visma táhnou za jeden provaz

Etapy Tour de France provází skvělá atmosféra, závodem žije celá země. Domníváte se, že by se to na tři dny podařilo i v Česku, kde cyklistika nemá takovou fanouškovskou tradici?
Tour je fenomén. Poslouchám názory různých lidí. Někdo třeba říká: ‚Na kole nejezdím, ale Tour sleduju. Pustím si to v televizi a beru to jako cestopis. Je vidět krásná krajina, slyším při tom zajímavé povídání‘. Lidé prostě tenhle event sledují jen proto, že je to Tour. Závod má ohromnou historii a spoustu příběhů. Diváky by to jistě přitáhlo. Jde pochopitelně i o to, jestli by Češi měli v pelotonu komu fandit a někdo měl ambice se před fanoušky alespoň pokusit o únik.

Myslíte, že by případný start Tour de France v Česku pomohl tuzemské cyklistice a přinesl větší množství kvalitních závodů?
Nepochybně. Závodů moc nemáme. Pokud by se tady Tour objevila, určitě by to na nějakou dobu zájem o cyklistiku zvýšilo. Ovšem to, že tady nejsou závody, není jen o organizátorech. Spíš si myslím, že tady cyklistice chybí nějaký systém ve výchově mládeže, aby to nabralo nějaký směr a vývoj. Každopádně hlad nejlepších domácích týmů po kvalitních závodech je znát. Ono je pochopitelně finančně příznivější závodit doma a jméno sponzora zhodnotit před českým publikem, než hledat etapák někde po Evropě.

close Vítěz tří etap na Tour de France Ján Svorada. info Zdroj: ČTK/Igor Zehl zoom_in Vítěz tří etap na Tour de France Ján SvoradaV posledních sezonách se z českých závodů nejvíc profiluje Czech Tour. Jak se vám čtyřetapový moravský podnik zamlouvá?
Myslím, že Czech Tour má velký potenciál být v mezinárodním kalendáři kvalitním závodem. Chvíli jsem byl sportovním ředitelem a snažil se pozvednout úroveň získáním kvalitnější zahraniční konkurence. Myslím, že se to v těch letech docela dařilo. Jely tady týmy jako Lampre nebo Quick-Step a další zajímavé formace. Po určité stagnaci je v posledních letech opět cítit, že existuje snaha zvýšit o Czech Tour povědomí. Zajímavé jsou pro mě i snahy rozšířit závod na větší část českého území, aby se nejezdilo jen kolem Olomouce, i když je pochopitelně snazší mít základnu v jednom místě a vyrážet na hvězdicové jízdy.

V září ovládlo Vueltu trio nizozemské stáje Jumbo-Visma. Kde se vzala převaha, že vítězný Američan Sepp Kuss, Dán Jonas Vingegaard a třetí Primož Roglič ze Slovinska (příští rok bude závodit za německý tým Bora-hansgrohe) před sebe nikoho nepustili?
Každopádně před nimi klobouk dolů. Všechno ukazuje, jak je silniční cyklistika týmový sport a jak je to o tom, že všichni dokážou táhnout za jeden provaz. Velkou roli hraje taktika a je na sportovním řediteli, aby dokázal strategii ukaučovat. Pak je to samozřejmě také o lidech a o tom, kolik sil jim zůstalo.

Vingegaard má na Tour dvě prvenství a k tomu druhé místo. Může se v nadcházejících letech stát takovým fenoménem jako byl nedávno čtyřnásobný vítěz Brit Chris Froome?
Myslím, že to bude mít těžší. Ve Slovinci Tadeji Pogačarovi totiž pořád vidím jeho velkého vyzyvatele. Letos sice nebyl v top formě, ale v etapě, kde ho Vingegaard deklasoval, on deklasoval všechny ostatní. Sestava Jumbo-Visma byla kvalitnější. A když nemáte odpovídající podporu, tak se proti silnějšímu týmu těžko závodí. Pogačar je však mentálně na takové výši, že dokáže být pro Vingegaarda těžkým soupeřem. Jsem přesvědčený, že to v příštích sezonách nebude one man show a že se dočkáme řady zajímavých soubojů.

Může jiný současný mimořádný cyklista Nizozemec Mathieu van der Poel, který se stal letos mistrem světa v cyklokrosu i na silnici, vyhrát Tour?
Spíš ne. Je to cyklista pro jednorázové závody. Může vyhrávat etapy, ale nevidím ho jako závodníka, který by mohl jet na celkové umístění. Stejně tak v této pozici není výborný Belgičan Wout van Aert. Naopak mi přijde, že k tomu má blízko jeho krajan Remco Evenepoel. Je velice všestranný a ve všech činnostech hodně dobrý.

Ján Svorada pochází z cyklistické rodiny, Československo reprezentoval i jeho stejnojmenný otec. V roce 1990 vyhrál Závod míru. Od další sezony závodil až do roku 2006 profesionálně. Většinu kariéry strávil v týmu Lampre. Vybojoval 75 etapových výher. Nejcennější jsou ze třítýdenních závodů Grand Tour. Pět etap ovládl na Giro d'Italia, tři na Tour de France a tři na Vuelta a Espaňa. První etapové vítězství v roce 1994 dosáhl jako občan Slovenska, další deset s českým pasem. Třikrát startoval na olympijských hrách, je trojnásobným mistrem ČR a šestkrát ovládl anketu Král cyklistiky.